Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Česko

Nezapomínejme na vlastizradu vlasovců, zdůrazňuje Zeman. Před lety se poklonil jejich památce, zradu zlehčoval

Miloš Zeman

Miloš Zeman foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Praha - Pavel Novotný, starosta pražské městské části Řeporyje, minulý týden svým návrhem na vybudování pomníku vlasovcům, kteří hráli významnou roli při osvobození Prahy, vyvolal ostrou reakci Moskvy. K tématu se ve čtvrtek vyjádřil i český prezident Miloš Zeman. Zdůraznil, že by se nemělo zapomínat na jejich zradu tehdejšího Sovětského svazu, proti němuž se spojili s nacistickým režimem. V květnu 2015 se přitom letěl poklonit i jejich památce do Moskvy a zmíněnou zradu zlehčoval s odůvodněním, že proti Rudé armádě prakticky nebojovali.
  17:20

Zemanovy výroky:

ČRo - 23. dubna 2015:

„Jedu do Moskvy, abych se poklonil památce mrtvých. Nikoli živých, ale mrtvých. Památce 20 milionů sovětských občanů, včetně vojáků, kteří zahynuli ve Velké vlastenecké válce. To je cíl mé návštěvy. A to je všechno.“

„... má účast na akcích v Moskvě bude k uctění památky všech sovětských občanů, včetně vojáků takzvané osvobozenecké armády. Plně s vámi souhlasím, že (za pražského povstání) už nebyli pod německým velením.“

„Vlasovci páchali i špatnosti, ale nakonec se jim povedla i jedna dobrá věc. Je to jako s lidským životem. Uděláte špatné skutky, které Vlasov samozřejmě udělal, ale na konci svého života uděláte jednu dobrou věc. Vlasovovi vojáci byli také Rusové.“

Blesk.cz (via Novinky.cz) - 3. května 2015:

„Já jsem uctil památku vlasovců v rozhovoru pro ruské rádio (ruskojazyčné vysílání Českého rozhlasu, pozn. red.), kdy jsem k překvapení mnohých řekl, že je třeba uctít i památku těch, kdo pomáhali osvobodit Prahu, byť se samozřejmě v minulosti, a to je také pravda, dopustili zrady. Zrady ne tím, že padli do zajetí, to se může stát každému, ale tím že vytvořili tak zvanou Ruskou osvobozeneckou armádu. Jenomže pokud znáte historii, tak tato armáda byla nasazena pouze jednou v bitvě na Odře a utekla, to znamená, že prakticky proti Rudé armádě nebojovala a fakt, že Praha nebyla zničena mimo jiné díky zásahu vlasovců, je historickým faktem, který nikdo rozumný nemůže popřít.

TV Barrandov - 28. listopad 2019: 

„Vlasovci mají dvojí tvář. Ano, je pravda, že pomohli zachránit Prahu. Ale je také pravda, že předtím byli dlouhá léta zrádci své vlastní země. Teď je samozřejmě otázka, zda se vykoupí několikadenním, doslova několikadenním, jednáním pozitivního typu a zda se zapomene na jejich vlastizradu. Já si myslím, že by se zapomínat nemělo.“

„Vlasovci mají dvojí tvář. Ano, je pravda, že pomohli zachránit Prahu. Ale je také pravda, že předtím byli dlouhá léta zrádci své vlastní země. Teď je samozřejmě otázka, zda se vykoupí několikadenním, doslova několikadenním, jednáním pozitivního typu a zda se zapomene na jejich vlastizradu. Já si myslím, že by se zapomínat nemělo,“ sdělil prezident Miloš Zeman ve čtvrtek v pořadu Týden s prezidentem pro TV Barrandov v reakci na iniciativu řeporyjského starosty Novotného.

Toho přitom Zeman přirovnal k bývalému radnímu Jesenice a taktéž bývalém členu ODS Martinu Langovi, který nechvalně proslul svým tvrzením, že „Zeman je druhý Hitler a je nutné ho podřezat jako svini“.

Český prezident o dvojí tváři vlasovců mluvil i během svého prvního volebního období. Když v květnu 2015 odlétal do Moskvy poklonit se památce Rusů, kteří padli za druhé světové války, kladl naopak důraz na jejich pozitivní zásah do českých dějin. Novinářům sdělil, že vlasovci páchali i špatnosti, ale nakonec se jim povedla jedna dobrá věc. „Je to jako s lidským životem. Uděláte špatné skutky, které Vlasov samozřejmě udělal, ale na konci svého života uděláte jednu dobrou věc. Vlasovovi vojáci byli také Rusové,“ řekl tehdy.

Zeman: Proti Rudé armádě prakticky nebojovali

Z dnes již nedostupného videorozhovoru pro Blesk.cz S prezidentem v Lánech z 3. května 2015, z něhož cituje server Novinky.cz a zčásti již dříve i server Parlamentní listy, zmínil prezident následující: „Já jsem uctil památku vlasovců v rozhovoru pro ruské rádio (ruskojazyčné vysílání Českého rozhlasu, pozn. red.), kdy jsem k překvapení mnohých řekl, že je třeba uctít i památku těch, kdo pomáhali osvobodit Prahu, byť se samozřejmě v minulosti, a to je také pravda, dopustili zrady.“ Za zradu Zeman považuje fakt, že vytvořili Ruskou osvobozeneckou armádu (ROA), nikoliv to, že padli do zajetí.

I to je však komplikovanější. Dle Zemanových tehdejších slov se střetla ROA s rudoarmějci pouze jednou v bitvě na Odře a odtud utekla, tedy spolu vlastně nebojovali. „...to znamená, že prakticky proti Rudé armádě nebojovala a fakt, že Praha nebyla zničena mimo jiné díky zásahu vlasovců, je historickým faktem, který nikdo rozumný nemůže popřít,“ prohlásil prezident.

Rusko považuje netečnost českých úřadů k plánům Řeporyjí na stavbu pomníku vlasovcům za přepisování dějin, uvedla ve čtvrtek mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Nápad na pomník vlasovcům označila za „naprosto příšernou iniciativu“, která slouží reinkarnaci nacismu.

Novotný mluvil v ruské státní televizi o vlasovcích i Katyňském masakru. Po sedmi minutách s ním přerušili spojení

„Musím znovu zdůraznit, že se plně držíme povinností, které nám vyplývají z mezinárodních smluv a ze smluv s Ruskou federací. V tomto směru mám čisté svědomí,“ reagoval minulý týden český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

Podle něj je jeho úřad je s ruskou stranou v kontaktu, ale že jde o záležitost samosprávy, za kterou nemůže rozhodovat vláda. „Jsme demokratická společnost, kde vláda nemůže rozhodovat za samosprávy, a je to tak správně,“ řekl novinářům.

Jak má vypadat pomník vlasovcům? Určitě nepostavíme žádnou mohylu míru, říká Novotný

Generál Andrej Vlasov se sice v zimě 1941 vyznamenal při odražení německých vojsk útočících na Moskvu, ale následující rok jako velitel jedné z armád pokoušejících se prorazit obklíčení Leningradu padl do zajetí. Zde přistoupil na spolupráci s Němci. Ze sovětských zajatců, ochotných uniknout peklu zajateckých táborů i za cenu kolaborace s nepřítelem, vytvořil Ruskou osvobozeneckou armádu.

Vlasovci v květnu 1945 obsazovali pod velením Sergeje Buňačenka v Praze důležité opěrné body a uzly a ovládli velkou část Prahy a jejího předměstí. Po opuštění Prahy směřovaly jednotky ROA na jih do oblastí obsazených Američany. Některé vojenské oddíly vlasovců však byly obklíčeny ještě v sovětské okupační zóně. Velitelé ROA byli souzeni a 1. srpna 1946 v Moskvě oběšeni. Běžní vojáci ROA byli většinou odsouzeni k těžkým žalářům a nuceným pracím v gulagu.

Kdo byli vlasovci

  • Takzvaní vlasovci byli občané Sovětského svazu, kteří se během druhé světové války v německém zajetí nechali naverbovat do Ruské osvobozenecké armády (ROA) generála Andreje Vlasova. S Němci pak od začátku roku 1945 bojovali proti Sovětům a koncem války, kdy byla větší část ROA soustředěna v Čechách, se snažili projít k Američanům.
  • ROA vznikla v listopadu 1944 na konferenci na Pražském hradě, na níž byl přítomen kromě generála Vlasova i státní ministr Karl Hermann Frank či protektorátní ministr osvěty Emanuel Moravec.
  • Během Pražského povstání v květnu 1945 přišli vlasovci Praze a špatně vyzbrojeným bojovníkům ve městě nečekaně pomoci proti nacistickým okupantům. O chystaném povstání v Praze přitom informovali generála Vlasova už 2. května představitelé domácích ilegálních vojenských skupin.
  • První divize ROA o síle 23 000 mužů, nacházející se jižně od Berouna, začala 5. května postupovat k Praze. Ve večerních hodinách byl předsunutý oddíl 300 mužů, dvou tanků a čtyř obrněných vozů na jižním okraji města. První pluk postupoval 6. května ve směru Chuchle-Smíchov, čtvrtý na Jinonice-Motol a třetí zaujal pozice ve směru Řepy-Bílá Hora.
  • Jednotky z těchto pluků zasáhly 6. a 7. května do bojů na straně povstalců. Zpevnily obranu Prahy na jižních přístupech k městu, tedy na linii Modřany-Podolí-Pankrác a v prostoru Hrdlořezy-Strašnice. Zasáhly v bojích na Pankráci, Vinohradech a Smíchově. V noci na 8. května dobyly Ruzyň a obsadily letiště, odkud startovaly německé stíhačky k útokům na Prahu.
  • V bojích o Pankrác, Vinohrady, Smíchov a Ruzyni přišlo o život na 300 vlasovců. V celém Pražském povstání podle údajů Vojenského historického ústavu padlo na straně povstalců 2898 lidí. Podle některých údajů navíc až 8000 lidí zahynulo na venkově. Na německé straně bylo podle odhadů několik set až tisíc mrtvých.
  • V České národní radě (ČNR) se 7. května uskutečnilo jednání, při němž ČNR poděkovala Vlasovově armádě za pomoc, odmítla ji ale z obavy před reakcí Sovětského svazu uznat za spojence a také ROA odmítla poskytnout azyl.
  • O den později tedy zahájili příslušníci Ruské osvobozenecké armády ústup z Prahy a pokusili se neúspěšně o přechod do amerického zajetí. U Lnář na Strakonicku pak jednotky sovětské rozvědné služby NKVD popravily tisíce vlasovců, další skončili v sovětských nápravných nařízeních, gulazích.
  • Tehdejší předseda ČNR Albert Pražák v pamětech (publikovaných poprvé ale až v roce 2004) napsal, že vlasovci „si dobyli srdce a vděku mnoha Pražanů, kteří na ně dosud vzpomínají a nedají na ně dopustit“.
  • Komunistická propaganda o vlasovcích po válce mlčela.
  • Pro Rusko představují vlasovci kolaborantskou ozbrojenou formaci vytvořenou nacistickým Německem.
  • Vlasov byl sovětský generál, kterého zajali nacisté. Po skončení války jej Sověti 2. srpna 1946 popravili mimo jiné za vlastizradu. Návrh na jeho rehabilitaci odmítlo v roce 2001 Vojenské kolegium ruského Nejvyššího soudu.
  • Syn rolníka Vlasov se narodil 14. září 1900. Během druhé světové války se vypracoval na velitele 2. úderné armády, v červenci 1942 však padl do nacistického zajetí a v roce 1944 vytvořil ROA o 50.000 mužích, jejímž úkolem bylo bojovat proti bolševickému režimu. Spolupráce s nacisty však Vlasovovi zlomila vaz, po válce se marně snažil získat azyl ve Švédsku a uprchnout do Španělska. Američané ho 3. července 1946 předali Sovětům.
  • V roce 1983 například americký prezident Ronald Reagan ve slavném projevu o „říši zla“ (tak nazval Sovětský svaz) mimo jiné řekl: „Musíme dosáhnout toho, aby sovětští lidé nebyli hrdí na Čapajeva, Matrosova, maršála Žukova, ale na admirála Kolčaka, považovaného dosud za krvavého kata, aby byli hrdí na generála Vlasova, zrádce SSSR.“
Autor: