Lidí, kteří se nakazili žloutenkou A, stále přibývá. Epidemie zasahuje čím dál více krajů. Přinášíme vám odpovědi na to, jak se můžete nakazit a jak nemoc poznáte.
* Přenáší se nákaza krví a mohu se nakazit třeba i při nechráněném pohlavním styku?
Krví se může přenést v době, kdy je v ní přítomný vir (viz dále). Nákaza při styku je sice také možná, ale velmi nepravděpodobná. Došlo by k ní například ve chvíli, kdy by infikovaná žena měla menstruaci a souložila by s mužem, který by prodělávat pohlavní infekci nebo urologickou infekci, kvůli níž by byl vůči nákaze méně odolný.
* Mohu se nakazit při líbání?
Teoreticky ano. Záleží na množství viru.
* Může se infekce držet na mýdle?
Ano, mohla by. Z tohoto hlediska jsou lepší tekutá mýdla. Platí to hlavně ve veřejně přístupných záchodech. Pravděpodobnost nákazy tímto způsobem je ale velmi malá.
* Mohu se nakazit tím, že sním rohlík, na který v obchodě sáhl člověk s touto infekcí?
Pokud ji měl na ruce, tak ano. Ale takové případy jsou velmi vzácné. Infekce se přenáší hlavně konzumací jídla špinavýma rukama. Je proto velice důležité si ruce minimálně před každým jídlem umýt.
* Mohu se nakazit v restauraci konzumací jídel? Co když kuchař sahá na potraviny infikovanýma rukama?
Teoreticky to možné je. Při bodu varu se sice viry zničí, ale může dojít k takzvané sekundární nákaze. To znamená, že se viry dostanou do pokrmu až po jeho tepelné úpravě. Nedoporučuje se také, abyste si v době epidemie objednávali nápoje s ledem, na kterém viry mohou na rozdíl od tepelně upraveného jídla přetrvávat a nelze je zničit. Ledu se navíc nechtěně můžete dotknout infikovanýma rukama i vy. V zahraničí se hygienici setkávali s tím, že se kvůli ledu infekcí nakazilo spoustu lidí.
* Zničí infekci mráz?
Nezničí. V mrazu virus přežije i několik let. V roce 1977 se epidemie rozšířila dokonce prostřednictvím kontaminované mražené jahodové dřeně z Polska.
* Jsou starší lidé infekcí žloutenky typu A více ohroženi?
Zpravidla nejsou, protože jejich těla si mohla vytvořit dostatečné množství protilátek během epidemií v šedesátých letech. Poslední epidemie u nás byla zaznamenána v roce 1979. Nejvíce ohroženi nákazou žloutenky typu A jsou dnes ti, kteří se narodili po tomto roce, a jejichž tělo tedy nemělo možnost si protilátky vytvořit.
* Pokud budu užívat prostředky na posílení imunity, budu vůči tomuto viru odolnější?
Podle lékařů nebudete.
* Může těhotná žena kvůli této žloutence potratit?
Ne.
* Kdy jsou lidé se žloutenkou tohoto typu nejvíce nakažliví?
Jeden až dva týdny před projevy nemoci, tedy ještě během inkubační doby, a dále jeden až tři týdny po propuknutí.
* Jaká je inkubační doba nemoci?
Doba od nákazy do rozvinutí příznaků může být čtrnáct až padesát dní, nejčastěji ale třicet dní. Může probíhat zcela bezpříznakově, nebo se u nakaženého mohou objevit chřipkové příznaky, jako je zvýšená teplota, bolesti hlavy či rýma a kašel.
* Mohu mít infekci, aniž bych o tom věděl?
Ano, u některých lidí probíhá infekce zcela bezpříznakově. Imunitní systém se s ní vypořádá, aniž by člověk pocítil nějaké problémy. Nejčastěji k tomu dochází u dětí a v oblastech s vyšší promořeností. I tito infikovaní ale vylučují vir stolicí a mohou tedy nakazit další osoby.
* Jak se infekce projevuje?
Zpravidla se projeví nejprve chřipkovými příznaky, dále tmavou močí, ale ne pálením při močení jako při infekci. Následuje světlá stolice, která má normální, případně mírně řidší konzistenci, ale pacienti většinou nemívají přímo průjem. Nakažený může pociťovat tlak v břiše a vyskytnout se může i zvracení. Častá je nechuť k jídlu a velmi výrazná únava. Mnoho pacientů tvrdí, že takovou únavu, jakou jim způsobil vir žloutenky, předtím nikdy nepocítili. Dalším projevem je zežloutnutí očního bělma a následně i pokožky, která může navíc i svědit.
* Zežloutne každý infikovaný?
Ne, dojde k tomu přibližně u šedesáti procent pacientů, kteří mají ostatní symptomatické projevy.
* Jak je možné infekci zjistit?
Jeden až dva týdny před vypuknutím nemoci a další jeden až tři týdny je zjistitelná ze stolice. Z krve je zjistitelná ve druhé polovině inkubační doby a na začátku propuknuté nemoci.
* Kdy je nutná hospitalizace?
Vždy. Zabrání se tím dalšímu šíření infekce.
* Jak dlouhou dobu v nemocnici strávím?
Průměrně pacienti s tímto typem žloutenky stráví v nemocnici deset dní. Mohou ale i déle.
* Jak probíhá léčba?
Žádná systematická léčba neexistuje. Pacienti užívají jen léky zlepšující činnost jaterních buněk a musí dodržovat dietní režim. Důležité je také vyhýbat se jakékoli zátěži.
* Jaké se mohou vyskytnout komplikace?
Může se zhoršit chronická choroba, například srdeční.
* Jak dlouho trvá rekonvalescence?
Zpravidla dva měsíce.
* Přechází nemoc do chronického stadia?
Ne.
* Může být tento typ žloutenky smrtelný?
Výjimečně ano. Riziko hrozí hlavně lidem, kteří již mají nemocná játra a k tomu onemocní žloutenkou. Může dojít až k jaternímu selhání.
* Mohu infekci chytit několikrát během života?
Ne, při střetu s ní si tělo vytvoří dostatečné množství protilátek.
Článek vznikl ve spolupráci s doktorem Petrem Urbánkem z Interní kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze, doktorkou Hanou Roháčovou, primářkou Infekční kliniky Fakultní nemocnice Na Bulovce, doktorkou Ludmilou Sattranovou z Očkovacího centra v Českých Budějovicích a epidemioložkou Markétou Korcinovou z Krajské hygienické stanice Středočeského kraje.
