Nemocenská Novinkou je, že za první tři dny nemoci nemocenskou nedostanete. Dávka vám tedy náleží, trvá-li vaše pracovní neschopnost (nebo karanténa) déle než tři kalendářní dny a poskytuje se od čtvrtého kalendářního dne pracovní neschopnosti (nebo karantény).
Podmínky vyplácení nemocenské se nezměnily. Stále platí čtyři podmínky, které musíte splnit: 1. Musíte být uznáni dočasně neschopnými výkonu práce nebo na vás musí být uvalena karanténa. 2. Jste-li uznáni dočasně neschopnými výkonu práce, nesmíte pokračovat v zaměstnání, ze kterého vám plyne nemocenská. 3. Musíte být ve chvíli vzniku dočasné pracovní neschopnosti plátcem nemocenského pojištění. 4. Nesmíte mít vyčerpanou podpůrčí lhůtu, což je doba, po kterou můžete nemocenskou pobírat. Ta činí maximálně rok. Poživatelům starobního důchodu nebo plného invalidního důchodu se nemocenská poskytuje nejdéle do dne ukončení zaměstnání. To platí i pro případ podpory při ošetřování člena rodiny.
Pro osobu samostatně výdělečně činnou ještě speciálně platí, že musí být před vznikem pracovní neschopnosti účastna nemocenského pojištění po dobu tří měsíců bezprostředně ke dni pracovní neschopnosti. Neplatí to jen v případě, kdy účast na nemocenském pojištění vznikla v den zahájení nebo znovuzahájení výdělečné činnosti.
Ochranná lhůta jen 7denní Nárok na nemocenskou vzniká také v době pobírání peněžité pomoci v mateřství nebo podpory při ošetřování člena rodiny, případně v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta je mezidobí od data ukončení pracovního poměru, ve kterém ještě můžete čerpat z nemocenského pojištění. Nově byla ochranná lhůta zkrácena na dobu sedmi dní. Pokud jste nepracovali ani týden, máte nárok na ochrannou lhůtu v délce vašeho pracovního poměru.
Podpora při ošetřování člena rodiny Tato dávka se poskytuje nejvýše po dobu prvních devíti kalendářních dnů, popřípadě nejvýše šestnácti kalendářních dnů zaměstnanci, který má v péči dítě do skončení povinné školní docházky a je jinak osamělý. Poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu se poskytuje podpora při ošetřování člena rodiny nejdéle do dne, jímž končí zaměstnání.
Podporu při ošetřování člena rodiny nelze od ledna pobírat z ochranné lhůty. Abyste tuto dávku získali, musíte být v době vzniku potřeby péče o člena rodiny účastni na nemocenském pojištění. Podmínkou je i sdílet domácnost a žít s ošetřovaným, kromě případu ošetřování dítěte mladšího 10 let rodičem. A nakonec - nemůžete vykonávat práci, ze které pobíráte podporu.
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Dávka je určena zaměstnankyním, které kvůli těhotenství či mateřství nemohly vykonávat svou práci a byly přeřazeny na jinou, za kterou pobírají méně peněz. Podmínkou vyplácení příspěvku je účast ženy na nemocenském pojištění, převedení těhotné zaměstnankyně nebo ženy do 9. měsíce po porodu - nově i matky během kojení - na jinou práci ze stanovených důvodů a následný pokles výdělku bez jejího zavinění.
Příspěvek se stanoví jako rozdíl denního vyměřovacího základu zjištěného ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci a průměru jejích započitatelných příjmů připadajících na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení. Příspěvek se poskytuje nejdéle do nástupu na mateřskou, případně do konce devátého měsíce po porodu, nebo skončení kojení.
Peněžitá pomoc v mateřství Špatnou zprávou pro nezaměstnané je, že od ledna uchazečkám o práci nenáleží mateřská. Pomoc se poskytuje maximálně po dobu 28 týdnů, případně 37 týdnů - pokud žena porodila více dětí současně a stará se alespoň o dvě z nich. Osamělé ženy už nemají právo na 37 týdnů, ale jen 28 týdnů trvání podpory.
Aby mohla žena mateřskou pobírat, musí být v posledních dvou letech před porodem aspoň 270 dní účastna nemocenského pojištění. Nemocenského pojištění se musí navíc účastnit (případně být v ochranné lhůtě či na nemocenské) až do začátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Další podmínkou vyplácení mateřské je porod. A nevykonávání práce v zaměstnání, z něhož byla pomoc přiznána.
Samostatně výdělečně činná žena pak nesmí osobně vykonávat výdělečnou činnost, mít aspoň 180 dnů účasti na nemocenském pojištění v období roku před porodem a samozřejmě i mít zaplacené pojistné na nemocenské pojištění. Výpočet dávky Nejprve se určí denní vyměřovací základ (DVZ). Příjem podléhající odvodu pojistného za rozhodovací období, které je zpravidla 12 kalendářních měsíců (bezprostředně předcházejících měsíci, ve kterém vznikl nárok na dávku), se vydělí počtem dnů spadajících do rozhodného období (do těchto dnů se nezapočítávají dny na nemocenské a jiné dny omluvené nepřítomnosti v práci).
U osob samostatně výdělečně činných se dávka počítá stejně, jen s tou změnou, že rozhodovací období je rok předcházející roku, kdy vzniká nárok na dávku.
Novinka na okraj, která začala od ledna platit - narodí-li se matce další dítě do čtyř let věku prvního dítěte a pracuje-li žena u stejného zaměstnavatele, považuje se za denní vyměřovací základ hodnota zjištěná pro výpočet předchozí mateřské, je-li vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet druhé peněžité pomoci v mateřství.
Po výpočtu DVZ přichází na řadu dvě redukce. První redukční hranice od 1. ledna činí 550 Kč a druhá 790 Kč. S redukcemi je to trošku složitější. Pokud váš DVZ nepřesáhne hranici 550 Kč, započítává se z něj 90 % (například z 500 Kč se bere 450 Kč). V okamžiku, kdy váš DVZ přesáhne první hranici, rozdělí se na dvě části. Na 550 Kč, ze kterých dostanete 90 %, a na zbytek, z něhož se počítá 60 %. Pokud váš DVZ přesáhne i druhou hranici, z částky nad druhou redukci už nedostanete nic.
Nově se zavádí trošku jiná pravidla pro vyrovnávací příspěvek a pro peněžitou pomoc v mateřství. Částku do první redukce dostáváte plně, poté už je to stejné. Studentky, případně žákyně, dostanou konstantní pomoc v mateřství ve výši 254 Kč za kalendářní den.
Peníze, které nakonec z nemocenského pojištění dostanete, se vypočítávají z redukované částky DVZ takto: u peněžité pomoci v mateřství dostanete z vypočítané částky 69 %, u podpory při ošetřování člena rodiny 60 %, u nemocenské je to odstupňované podle délky - 60%od čtvrtého do třicátého dne nemoci, od třicátého prvního dne po šedesátý den 66 % a od šedesátého prvního dne 72 %.
