„Díky plně digitalizovanému systému máme poprvé k dispozici ucelený přehled o šíření infekcí, proočkovanosti i dostupnosti péče. Jsme tak velmi dobře připraveni na příští respirační sezonu,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Veřejnosti i odborníkům jsou podle resortu díky systému k dispozici komplexní a průběžně aktualizovaná data nejen o očkování, ale nově i o zatížení zdravotního systému a výskytu respiračních onemocnění za uplynulou sezonu.
Na sběru dat se navíc podílí celý zdravotnický i sociální systém – zapojeni jsou praktičtí lékaři, nemocnice i nově laboratoře, které je hlásí do centrálního systému v reálném čase.
Zveřejněná data ukazují více než 1,8 milionu případů respiračních infekcí, přičemž 53 tisíc pacientů skončily v nemocnicích a tisíce z nich vyžadovaly intenzivní péči. Více než 4 700 hospitalizovaných na následky těchto onemocnění zemřelo.
Počet závažných případů navíc dlouhodobě roste – za posledních deset let celkem o 14 procent a až o 30 procent u lidí starších 65 let. Významnou část nemocných tvoří také lidé s chronickými onemocněními, u nichž má infekce často těžší průběh.
Data navíc ukazují, že infekce se nevyhýbají žádné věkové skupině, včetně dětí. Nejvíc hlášených nemocných bylo mezi dětmi do čtyř let věku (30 procent) a dětmi ve věku pět až devět let. Vyšší podíl hlášení u dětí proti jiným věkovým skupinám souvisí i s potřebou rodičů získat pro uvolnění z práce na péči o dítě potvrzení od lékaře.
„Výjimkou nejsou ani opakované nákazy,“ uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Jednotlivých hlášení včetně opakovaných nákaz bylo přes 2,6 milionu. Dušek zdůraznil, že do statistik se ale dostanou jen lidé, kteří se kvůli respirační nákaze obrátí na lékaře.
Očkování snižuje riziko komplikací
Odborníci zároveň upozorňují, že data reagují i na efekt očkování. „Máme k dispozici nástroje, které umožňují sledovat nejen počty očkovaných osob, ale i účinnost vakcinace v prevenci závažných průběhů nemocí. To je zásadní krok pro zajištění včasné ochrany nejzranitelnějších skupin obyvatel,“ doplnil Dušek.
„Ochranný efekt očkování je reálný fakt,“ řekl Vojtěch. Od loňského podzimu se nechalo v ČR očkovat proti chřipce 754 tisíc dospělých, tedy 8,5 procenta populace. Meziročně je to pokles o zhruba 12 tisíc očkovaných.
Podle Duška je vysoké riziko závažného průběhu u chronických pacientů. Těžký průběh infekce u nich výrazně zvyšuje pravděpodobnost dalších komplikací, včetně úmrtí. Očkování proti chřipce tak významně snižuje riziko hospitalizací i úmrtí, a to i u pacientů s diabetem, klientů pobytových sociálních služeb nebo u seniorů v průběhu chřipkové sezony. Přesto ani v těchto nejzranitelnějších skupinách dosud proočkovanost nepřesahuje hranici 30 procent.
Význam očkování připomněla i hlavní hygienička ČR Barbora Macková. „Očkováním chráníme nejen sebe, ale i své okolí. Zodpovědnost očkovaných tvoří neviditelný štít pro celou společnost,“ zdůraznila.
„Od roku 1974, kdy byly zahájeny systematické globální programy si očkování, dle statistik Světové zdravotnické organizace, připsalo na své konto přes 150 milionů zachráněných životů, což přestavuje průměrně 3 miliony zachráněných lidí ročně. I obyvatele ČR mohou ohrozit infekce, na které věda nemá jinou odpověď než očkování. Léky neexistují. Například klíšťová encefalitida či tetanus,“ vysvětlila Macková.
Navíc se ukazuje, že ochranný efekt očkování je v celkové populaci nejvýraznější právě u seniorů nad 65 let a s rostoucím věkem i počtem vážných onemocnění dále sílí. Snížení rizika těžkého průběhu nákazy a ohrožení života se podle dat pohybuje mezi 30 až více než 50 procenty.
„V každodenní praxi vidíme, že očkování zásadně snižuje riziko těžkých průběhů onemocnění u našich pacientů. U seniorů a chronicky nemocných často rozhoduje o tom, zda nemoc zvládnou ambulantně, nebo skončí v nemocnici,“ řekl místopředsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP Hana Vaňková.
