Povodně 2024
Sledovat další díly na iDNES.tvAčkoli ještě před týdnem doufal ředitel Bohumínské městské nemocnice Svatopluk Němeček, že se nezopakují ničivé záplavy z roku 1997, dopadlo to ještě hůř.
Celou nemocnici se 120 akutními a 120 následnými lůžky zaplavila voda. Ta ještě zůstává v pavilonu chirurgických oborů, takže tam zatím nemohou přijímat akutní pacienty. Ale jinde už voda klesla, proto se vracejí zpátky alespoň evakuovaní klienti léčebny dlouhodobě nemocných.
„S výjimkou chirurgie, kde stále odčerpáváme vodu, nemocnici vysoušíme a čistíme. Už máme elektřinu a funguje náš informační systém, proto jede v omezeném provozu část ambulancí. Ve čtvrtek jsme také začali přivážet první z klientů léčebny dlouhodobě nemocných, které jsme včas rozvezli do okolních zařízení. Pokračovat v tom budeme i o víkendu,“ popisuje aktuální situaci ředitel Němeček.
Akutní pacienty zatím nemocnice nemůže přijímat na lůžka hlavně proto, že nemá funkční rentgen. Stejně jako utopený nový denzitometr na měření hustoty kostí ani rentgen už se znovu nerozjede. Voda způsobila nemocnici škody odhadem za 25 až 30 milionů korun. Jen rentgen a denzitometr stály celkem sedm milionů.
„Voda kromě jiného kompletně vyplavila i naše nové zubní středisko s třemi křesly. Teď řešíme následky. Kompletní výši škod vyčíslíme později. Část peněz dostaneme z pojistky města, ale část škod budeme muset řešit sami. Uvažujeme o veřejné sbírce, pomohla by nám,“ líčí Němeček.
Pro akutní pacienty by nemocnici rád otevřel alespoň v provizorním režimu už příští týden. Až získá jiný rentgen. „Asi na týden nám Fakultní nemocnice Ostrava půjčí svůj mobilní rentgen. A dodavatel přístrojů slíbil, že pro nás co nejrychleji poskládá rentgen z různých dílů,“ vysvětluje ředitel.
V plném provozu už je další evakuovaná Nemocnice Milosrdných bratří v Brně, do které se pacienti postupně vracejí od středy. Voda sice zařízení silně ohrožovala, ale na rozdíl od bohumínské nakonec nebyla zaplavená.
Jenže i řada nemocnic, které zaplavené nebyly, nebo jen zčásti, má velké problémy. Hlavně ty, kterým chyběla či stále chybí elektřina a voda - někde jen teplá, jinde i studená.
Asi nejhůř je na tom nemocnice v Krnově, která byla kompletně odstřižená od centrálních dodávek elektřiny, vody, tepla i plynu. Koho mohli, propustili zdravotníci domů dřív, než silnice a suterén nemocnice zalila voda. I tak tam nyní leží stovka pacientů a zdravotníci se o ně starají, jak jen mohou.
„Vodu jsme měli jen z cisterny nebo balenou. Teď už nám z kohoutků teče alespoň užitková, pitnou bereme dál z cisterny. Elektřinu jsme si částečně vyráběli generátory, ale jen pro nejnutnější provoz. Postupně se napojujeme na síť z města, ale ještě nemáme proud všude. Museli jsme kvůli tomu odsunout všechny plánované operace a omezit i některé akutní zákroky včetně endoskopických. Bez tekoucí vody potřebné k chlazení nemůžeme používat endoskopy,“ líčí ředitel krnovské nemocnice Ladislav Václavec.
V Krnově zatím nefunguje ani magnetická rezonance a počítačový tomograf. Pacienty, kteří potřebují tato vyšetření, převážejí zdravotníci do Opavy. Někteří tam už zůstávají, hlavně pacienti s mozkovou mrtvicí, nebo ti, kteří vyžadují náročnější operace. Akutní případy krnovští lékaři operují.
Slezská nemocnice v Opavě jede naplno. „Dešťová voda někde prosákla i u nás, nebo se objevila ve sklepích. A kvůli záplavám se někteří zaměstnanci nedostali do práce. Ale nic z toho nenarušilo provoz. Naopak jsme přijímali a v případě potřeby stále přijímáme pacienty z jiných nemocnic,“ říká ředitel zařízení Karel Siebert.
Problém s odběry krve
Obě nemocnice teď ale řeší společný problém: zničenou transfuzní stanici v Krnově, kterou v pronajatých prostorách v zaplaveném suterénu provozovala opavská nemocnice. „Bylo tam osm křesel, na kterých sestry braly krev dárcům. Bohužel jsou kompletně zničené a transfuzní stanice už se znovu neotevře,“ říká krnovský ředitel Václavec.
Podle opavského ředitele Sieberta to ale není jisté: „Zatím není definitivně rozhodnuto. Budeme hledat takové řešení, abychom neomezili péči o pacienty a zajistili dostatek krevních derivátů pro obě nemocnice.“
Václavec ale vysvětluje, že potrvá nejméně rok, než nemocnice zničené prostory v suterénu opraví. „Máme teď jiné priority,“ dodává s tím, že krev pro pacienty bere nemocnice z více pracovišť a místní lidé chodí darovat krev i jinam včetně Opavy či Ostravy.
Postupně se obnovuje provoz a dodávky energií i v dalších nemocnicích či ambulancích. Například Nemocnice Agel Šternberk musela zavřít všech pět svých ambulancí v zaplavené Litovli. „Postupně jsme je zprovoznili s výjimkou diabetologické ambulance. Ta se otevře v pondělí 23. září,“ říká mluvčí Agelu Radka Miloševská.
Podle ní už téměř bez omezení pracuje také nemocnice v Jeseníku. „Nemocnice nebyla zaplavená, ale kvůli celkové situaci byla bez energií. Už má opět elektřinu i vodu, chybí jen plyn, ale v kuchyni vaří na elektrických spotřebičích. Péče o pacienty funguje s výjimkou neakutních operací, které museli zdravotníci odložit,“ popisuje Miloševská.
