* LN Turné, na kterém se teď nacházíte, není v místních podmínkách úplně obvyklé. Sedmnáct koncertů během necelého měsíce je dost. Co vás k tomu vedlo?
Shina Lo: I když jsme loni vydali nové album Gloria, hráli jsme pak poměrně málo. Letos v březnu jsme začali honit našeho nového manažera, že bychom rádi odehráli aspoň devadesát koncertů – také protože se tím živíme. Když člověk pracuje a hraje ve svém volnu, tak mu třicet vystoupení stačí, ale my jsme v jiné situaci. Vše se nakonec odvíjelo od brněnského koncertu ve Staré pekárně, který se dohodl už v květnu, a druhým základním kamenem byla účast na festivalu Move v Praze, na který jsme byli pozváni, když jsme hráli ve Francii v Bourges.
* LN Podle jakého klíče jste vybírali místa, kde budete hrát?
Dan Salontay: Dost často někam přijedeme a já přesně vím: Ano, tady to je přesně ono. Na mnohých místech jsme už byli a víme, že to tam funguje a je to prostor, kam se chceme vracet. Splnili jsme si vlastně sen – během krátké doby projet celou Českou republiku křížemkrážem.
* LN Jste pověstní tím, že se na koncerty dopravujete i s nástroji vlakem. Ještě vás to neomrzelo?
SL: Nás to prostě baví. Teď jsme ještě navíc vymysleli kombinaci letadlo – vlak. Ráno jsme sedli v Bratislavě na Sky Europe, když ještě existovali, za hodinu a půl jsme byli v Paříži, pak přestoupili na TGV. Za další dvě tři hodiny je člověk kdekoliv ve Francii. Lidé nám to moc nevěří, ale nám to cestování vlakem připadne hodně pohodlné. DS: Předběhli jsme dobu, takové to měření karbonové stopy. My tu naši máme velmi krátkou.
* LN Zmínili jste své koncerty v zahraničí. Jak se za našimi hranicemi projevuje krize?
SL: Vše je trochu utlumené, situace se přece jen změnila. Ale i přesto jsme letos hráli v Polsku, Maďarsku, Rakousku… Ve Francii jsme vystupovali na prestižním festivalu v Bourges, kde se hrají speciální sety pro profesionály, agentury a promotéry festivalů. Právě proto, že letos ubylo koncertů, se můžeme plně koncentrovat na Slovensko a Česko.
* LN Jak hodně vás Longital vytěžuje? Žádné vedlejší projekty nechystáte?
SL: My jsme si hned na začátku řekli, že se soustředíme jenom na Longital. Že je dobré nedrobit síly a soustředit se na tu jednu věc. Když se na cokoliv člověk soustředí plnou silou, tak to nemůže nepřinést výsledky. Takže jsme se rozhodli se nepouštět do žádných jiných věcí, pokud nebudou přínosné pro kapelu. Dvakrát jsme například dělali hudbu pro Divadlo Continuo, ale brali jsme to vlastně zároveň jako přípravu na další desku. Teď máme jednu písničku ve filmu Hodinu nevíš, ale tu si jen vybrali, ta nevznikla přímo pro film.
* LN Další album zatím neplánujete? Dříve jste je vydávali až nezvykle brzo po sobě…
SL: Už jsme přešli na dvouletý interval. První dvě desky jsme vydali hned první rok, to byl přetlak, pak další tři byly po roce, od Výpravy jsme zjistili, že je teď lepší dát všemu čas. Chvíli trvá, než písničky vyzrají. DS: Také rok trvá, než písnička na koncertech nabere energii. Pak má svůj vrchol, po kterém jako by odchází. Ty z Glorie ho mají právě teď. Některé starší věci Shina kvůli tomu ani už nemůže zpívat – už jsme prostě jinde, text je o něčem, co už není aktuální. SL: Občas je v nich něco, co je už prožité. Nechci se k tomu vracet. Naštěstí nejsme nijak tlačení k tomu hrát nějakou sbírku hitů. Takže osmé řadové album bude až příští rok. Už se to pomalu sbírá.
* LN Jaké bude?
SL: Ono je vždy nejdůležitější najít základní leitmotiv, nit, která se nahrávkou povine. Když tohle máme, pak už to jde rychle. DS: Pro mě je například poslední Gloria návrat ke klidnějším začátkům, k období, kdy jsme si říkali Dlhé diely. Při nahrávání jsem se snažil tam ponechat emoce v takovém stavu, v jakém přicházejí.
***
Turné Život na kolejích Longital tvoří Shina Lo a Daniel Salontay. Jejich poslední album se jmenuje Gloria, předcházela mu Výprava či Sveta diely. Vystupovali například s Moloko, Tujiko Noriko nebo The Ralph Myerz.
