Způsob, jakým se u nás sjednocuje daň z přidané hodnoty, představuje klasickou ukázku fungování tržních principů v politice. Kdyby se politici rozhodli sazbu opravdu sjednotit, přišli by o možnost rozhodovat o výjimkách. Dveře by zůstaly zabouchnuté. Věci veřejné ale vrazily patu do dveří se svým seznamem sedmi základních potravin. Jakmile připustíte existenci druhé sazby, rázem přestává existovat jakákoli logická či materiální hráz jakýmkoli výjimkám. Když zelenina, proč ne ovoce? Když základní potraviny, proč ne teplo? Je to rovněž základní lidská potřeba. Proč ne noviny? Jsou důležité pro kvalitu demokracie. Když noviny, proč ne knihy? Když knihy, proč ne kulturní akce? A takhle bychom mohli postupovat, až by nám v „základní“ sazbě zůstala jen prostituce. Politici teď opatrně manévrují. Všichni jsou pro co nejméně výjimek. Ale nikdo nechce být přistižen, jak některou z nich adresně vylučuje – stačí jedna věta („knihy jsou zboží“), a u zainteresovaného publika může být navěky ocejchován jako barbar. A každý chce být ten, kdo vytipované zájmové skupině donese vítězně vybojovanou výjimku. Obdarovaní si to budou pamatovat a odvděčí se. O tohle všechno bychom přišli. Není divu, že nemůže existovat jednotná sazba bez výjimek.
V pondělí jsem na jednom blogu četl příspěvek spočívající v prostém seřazení dvou zpráv: první, že se český prezident 15. února zúčastnil znovuotevření Národního technického muzea, kde poznamenal, že se dnes věda a technologie v povědomí veřejnosti zužují do módní oblasti počítačů a internetu, a druhá, že americký prezident 18. února povečeřel se šéfy společností jako Facebook, Google, Apple, Twitter či Oracle, aby s nimi diskutoval o budoucnosti americké vědy, a hovořil o tom, jak hodlá zajistit investice do vzdělání a všemožných technologií. „Asi není třeba cokoli dodávat...,“ uzavřel autor blogu. Já bych to s dovolením zkusil. Zaznamenal autor, v jaké ekonomické kondici se poslední dobou nacházejí USA? Napadlo ho srovnat ji s kondicí Německa, země, která neplatí za vůdce v nových technologiích, zato pořád ne a ne přestat montovat nějaké staré technologie ze železa (a dovážet na ně komponenty z Česka)? Zkoušel si někdy zjistit, jaké mají nejznámější internetové firmy reálné zisky a kolik pracovních míst vytvářejí? Google, Facebook, eBay a Twitter nezaměstnávají dohromady ani 40 000 lidí. Díval se někdy blíže na smysluplnost nových technologií, jež Obama vyzdvihuje (mj. donedávna vydával za vzor uplatňování solární energie Španělsko, což je, jako by za vzor vydával nás)? Nehodlám zpochybňovat význam vědy a inovací, ale stejně tak neplatí, že řekne-li něco Václav Klaus, je možné přestat myslet a pohodlně se spolehnout, že opak je pravdou. Pravidelný autor Diáře měl včera jiné zaměstnání. Stálá rubrika věnovaná Alexandru Vondrovi bude pokračovat příští týden.
O autorovi| MARTIN WEISS, komentátor LN
