Když před pár lety žádalo mnoho maďarských domácností o hypotéky ve švýcarských francích, lákaly je hlavně podstatně nižší úroky. Tehdy se maďarské sazby pohybovaly mezi 7 a 9 %, přičemž ty švýcarské nevystoupily vysoko nad 2 %. Dnes je kolem 70 % úvěrů domácností právě ve francích. Také forint se pár let před vypuknutím finanční krize držel vůči švýcarskému franku v relativně robustním pásmu. Dnes je ale zhruba o 40% slabší než před krizí, a náklady na hypotéky prudce narostly.
Problém je, že švýcarská centrální banka, která ještě donedávna frank pozorně hlídala, před nedávnem přestala bránit jeho dalšímu posilování. A frank si své svobody užívá. Nedávné přerušení rokování mezi maďarskou vládou a MMF navíc posílá forint na ještě slabší hodnoty. Vzhledem k tomu, kolika domácností se problém dotýká, a jelikož se vláda v nejbližších třech letech plánuje spoléhat na příjmy z bankovní daně, musí také bankovnímu sektoru pomoci snížit rizika.
Vláda již schválila stop půjčkám v cizích měnách. To však neřeší starosti těch, jejichž splátky z měsíce na měsíc rostou. Zákonodárci vládnoucího Fideszu tak představují další sérii návrhů. Vláda mimo jiné pozastavila kroky bank proti neplatícím klientům až do konce roku a také by chtěla omezit výši dluhu aktuální tržní hodnotou zastavené nemovitosti či umožnit prodloužení splatnosti úvěrů až o 5 let.
To už ale představuje vážnější „pokřivení“ vztahu mezi bankou a klientem a nelíbí se ani centrální bance. A tak to, co se ještě nedávno jevilo jako výhodná nabídka pro klienty, teď představuje tvrdý oříšek pro zákonodárce. Oříšek, jejž bude třeba brzy rozlousknout.
O autorovi| Jana Krajčová, analytička České spořitelny
