Kalousek šetří odvážným prodejem dluhopisů
Krize zpravidla svět i společnost ostřeji rozdělí na silné a slabé. Pro první často znamenají příležitost, která by v usedlejších časech nepřišla, druhým naopak přitíží. Warren Buffett i Zdeněk Bakala si pochvalovali, jak zajímavé investice krize nabízí. Stejně ostře si teď investoři dělí země na stabilní a ohrožené dlužníky a prudce zvyšují rozdíly mezi úroky, za které jsou jim ochotni půjčit. Stádní mentalita z loňského jara, kdy házeli do jednoho pytle státy s úplně jinými příběhy jen proto, že mají společnou hranici, je pryč.
My máme štěstí, že jsme se dostali do první skupiny důvěryhodných a nabízejí se nám levné státní půjčky jako už dlouho ne. Finančníci vnímají politiku z hodně velkého nadhledu. Takže jsme pro ně zemí s reformní středopravou vládou rozpočtové zodpovědnosti, opírající se o nejsilnější většinu za dlouhé roky. Kočkování mezi premiérem a jeho ministrem financí je pod jejich rozlišovací schopnost.
Miroslav Kalousek se rozhodl zariskovat. Bere si půjčky na pouhé dva roky, slibující nejnižší úrok. Kdyby prodal dluhopisy na deset let, platit by víc, ale zároveň by kupoval větší jistotu relativně nízkých sazeb. Riskantním tahem ušetří miliardy. Stejně tak je ale může prodělat, protože za dva roky, kdy si bude potřebovat půjčit znovu, můžou být úroky mnohem vyšší. Státní dluhy mohou prudce prodražit události, na něž nemáme žádný vliv, od krachu Řecka a Španělska po rozpad eura, nebo si úroky zvedneme sami tím, že se Nečasova vláda předvede jako koalice z pekla, která kvůli vnitřním soubojům propásne neopakovatelnou příležitost k reformám. Věříme, že ministr financí je uvážlivý fiskální konzervativec a nebojí se riskovat proto, že si druhou možnost odmítá vůbec připustit.
