Poplach mezi geology vyvolaly záznamy o zrychleném pohybu hornin v oblasti Yellowstonského národního parku.
Geologicky žhavá oblast pode nejstarším národním parkem světa - Yellowstonem - znovu zatápí geologům. Tým složený z odborníků z University of Utah v Salt Lake City a služby U. S. Geological Survey v kalifornském Menlo Parku zaznamenal, že od roku 2004 se celá oblast zvedá čtyřikrát rychleji než v předchozích letech.
Před 640 tisíciletími explodovala v místě dnešního Yellowstonu gigantická sopka. Vyvrhla 250 kilometrů krychlových horniny a zasypala západní polovinu kontinentu popelem až do výšky 20 metrů.
Impozantní exploze sopky Mount St. Helens v roce 1980 byla ve srovnání s dávnou yellowstonskou katastrofou jen drobnou epizodou, protože se při ní z kráteru vyvalilo asi 0,3 kilometru krychlového popela a hornin. Svědectvím po yellowstonské erupci je kráter zabírající plochu 2400 kilometrů čtverečních.
Po gigantickém výbuchu následovalo přinejmenším třicet menších erupcí, z nichž poslední se odehrála před 70 000 lety.
Země je pod Yellowstonem stále aktivní. Horká vřídla a bahenní sopky, na které se přijíždějí podívat turisté z celého světa, představují tu přívětivější tvář neklidných podzemních sil. Seismografy tady ročně zaznamenají tisíce tu slabších, tu o něco silnějších zemětřesení. Kdyby se měla gigantická exploze opakovat, byly by její následky nedozírné. Proto je celá oblast Yellowstonu pod neustálým dohledem pozemních měřících aparatur i satelitů na oběžné dráze kolem Země. Data získaná prostřednictvím družicových radarů i měření prostřednictvím GPS hovoří jasnou řečí. Od roku 1923 se celá oblast zvedá průměrným tempem 2 centimetry za rok. Počínaje rokem 2004 však vzrostlo tempo zdvihu na 7 centimetrů za rok.
„Zaznamenali jsme skutečně výraznou změnu,“ říká člen výzkumného týmu University of Utah geofyzik Robert Smith v rozhovoru pro vědecký týdeník Science.
Tým amerických geologů ve stati zveřejněné v Science ubezpečuje, že erupce v Yellowstonu bezprostředně nehrozí. Sopečné exploze se ohlašují zvýšenou seismickou aktivitou a v Yellowstonu zemětřesení v poslední době naopak slábnou. Dnes jich seismografy nezachytí za rok ani tisíc, což je méně než polovina z počtu otřesů zaznamenaných každoročně v předchozím období.
Odborníci také ví, že v minulosti prošly bez následků ještě dramatičtější pohyby zemského povrchu. Například seismicky vysoce aktivní zóna v kalifornském Long Valley, pod nímž rovněž leží kráter bývalé sopky, se v roce 1997 zdvihla během pouhých šesti měsíců o 10 centimetrů a zároveň byla zaznamenána četná zemětřesení. Poté ale horniny opět klesly a oblast zůstala v následujících letech v klidu. Nikdo si ale nedovolí brát události odehrávající se hluboko pod yellowstonskými gejzíry na lehkou váhu.
***
Na yellowstonské frontě neklid
Yellowstonský národní park není jen největší turistický magnet USA, je to i geologicky aktivní oblast, kterou odborníci velmi pečlivě sledují. Před 640 000 roky tu explodoval gigantický vulkán. Protože následky výbuchu pocítila větší část kontinentu, každá výchylka od normálu vzbuzuje znepokojení.
Právě teď k neobvyklému vývoji dochází. Střední část oblasti, tzv. Yellowstonská kaldera, se začala poměrně rychle zdvihat. Tempo nyní činí sedm centimetrů za rok, což je třikrát větší rychlost, než předchozí rekord.
