Renaty Vesecké Sláva, konečně počátek července – doba, kdy se čtenáři nedočkavě vrhají na pravidelný trhák, zprávu Nejvyššího státního zastupitelství za rok 2009. Vám je možná divné, že výroční zpráva vychází až teď; na tom úřadu mají prostě jiné plynutí času. Možná ani žádní jiní čtenáři – kromě autora tohoto sloupku – neexistují, protože vyplula ve vší tichosti a je psaná stylem NEČTI MĚ. Ale je to, jak se teď zdá, poslední taková zpráva Renaty Vesecké, slyšme tedy labutí zpěv.
Tyto zprávy by mohly být mimořádně zajímavou sondou, jak to chodí v policii a u soudů. Ale to se povedlo možná jen jednou – za rok 2006. Tehdy nejvyšší návladní citovala postřehy „zdola“, jak si detektivové v západních Čechách ulehčují práci (chodili rovnou do leasingových firem, vzali si seznamy neplatičů, a hned měli spousty „zjištěných pachatelů úvěrových podvodů“). Anebo jak se krajskému soudci v Hradci Králové nechtělo kousnout do případu firmy KTP Quantum s 27 tisíci poškozenými, a tak vrátil případ k došetření (nestačí prý seznam a součet, o kolik peněz přišli, ale přál si rozepsat 27 tisíc jmen po částkách a přesných datech).
To bylo tehdy. Po slibném začátku to šlo se zprávami – i s doktorkou Veseckou – z kopce. Výroční zpráva za rok 2007 mlčky přešla „případ roku“, věc Jiřího Čunka, jako by se nikdy nestal. A letošní zpráva se radši jakýmkoli ošemetným bodům vyhýbá.
Všechno bylo loni báječné: „Jako nejvýraznější trend v roce 2009 zaznamenán nárůst podílu vyřizovaných věcí ve zkráceném přípravném řízení.“ Zpráva si vybrala srovnání s rokem 2005, které je nejefektnější: tehdy policie do dvou týdnů vyřídila 28 % věcí, loni již 51 %. Takže se délka přípravného řízení zkrátila o třetinu z 89 na 59 dnů. Řešíme čím dál lépe, rychleji, radostněji..., nebo si vybíráme čím dál jednodušší věci?
Ten báječný úspěch totiž zajistily tři „dopravní“ trestné činy: jízda bez řidičáku, po zákazu řízení a pod vlivem alkoholu (jejich pachatelé tvoří 42 % ze všech osob, proti nimž se loni vedlo trestní řízení). Opilce za volantem je jistě nutno potírat ohněm a mečem. Ale nejsou to trochu levné úspěchy?
Z případů korupce našla zpráva jediný, který „zaslouží zmínky“. A to stíhání nějakého pána, co na radnici ve Velkém Meziříčí nechával řidiče za úplatek prolézt u testů autoškoly... Žili jsme loni ve stejné zemi? Dá se mlčky přejít obvinění (byť šlo do ztracena) z korupce u zakázky statistického úřadu na softwarový systém pro sčítání lidu?
Zpráva je už teď trapně zastaralá. Píše o „lékárně v T. ulici na Praze 7“, která dodávala narkomanům léky s pseudoefedrinem, úhrnem za 79 milionů, ale případ prý dosud není uzavřen. Ó, nikoli. Majitel lékárny v Tusarově ulici, Rus Andrej Monakov, už dostal osm let natvrdo. Anebo píše o novém jevu, tzv. katalogových podvodech (důvěřivce napálí neurčitým slibem služeb z katalogu), „zatím patrně obtížně postižitelných“. Ale no tak. Než zpráva vyšla, prezident už podepsal novelu, která katalogové podvody staví mimo zákon.
Nejužitečnější informace je proto ta z titulku. Návladní loni řešili, zda přeposlání pornografie e-mailem, byť jediné osobě, je „uvedením do oběhu prostřednictvím veřejně přístupné počítačové sítě“, A shodli se, že ano. Takže pozor na maily, je za to půl roku až tři léta.
Rozloučit se tak chabou zprávou, to by byl smutný konec, paní doktorko.
***
Možná ani žádní jiní čtenáři – kromě autora sloupku – nejsou, protože zpráva Renaty Vesecké je psaná stylem NEČTI MĚ
PRÁVEM
O autorovi| Tomáš, Němeček redaktor Orientace
