PRAHA České hospodářství podle Národní ekonomické rady vlády (NERV) zatěžují vysoké odvody z práce. Konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky by prospělo například snížení vedlejších nákladů práce, kam patří odvody na sociální a zdravotní pojištění, pomohlo by také sjednocení daně z přidané hodnoty. Pracovní skupina NERV se na tom shodla ve své zprávě, která se zabývá trhem práce, zboží a služeb.
Členové rady analyzovali soulad české ekonomiky a daňového systému. „Českou republiku táhne zpracovatelský průmysl. Zachoval si konkurenceschopnost dokonce i v době krize. A pro něj je naše daňová struktura nevhodná,“ upozornil koordinátor NERV v daňových otázkách Miroslav Zámečník. Nejvíce podle něj škodí konkurenceschopnosti právě vysoké vedlejší náklady práce.
Podle materiálu NERV, který je součástí zprávy o konkurenceschopnosti ČR, se musíme poměřovat například se státy, jako je Polsko nebo Portugalsko, a ne s Německem. V další investiční vlně pak prý zemi může vysoké zdanění práce poškodit, protože některé firmy mohou z Česka odejít.
NERV se také vyslovila pro sjednocení DPH. „Dnes 60 procent výhody nižší sazby DPH využívá bohatší polovina národa. Pak se vyplatí DPH sjednotit a odškodnit sociálně slabé,“ uvedl Zámečník. DPH podle něj není nástrojem sociální politiky, a proto nemá smysl mít dvě oddělené sazby.
Sjednocení sazeb DPH na 20 procentech plánuje současná vládní koalice, chce tak získat peníze na financování důchodové reformy. Snížená desetiprocentní sazba DPH, která se nyní uplatňuje například u potravin, léků, ubytovacích služeb, vody, knih, hromadné dopravy, kultury a sociální péče, by se nadále vztahovala jen na vyjmenované základní potraviny, například mléko, brambory, chléb, ryby, zeleninu nebo dětskou mléčnou výživu. Vláda chce zároveň snížit firmám odvody na sociálním pojištění o 1,8 procentního bodu.
Materiál NERV také upozornil na nesladěnost dávkového a daňového systému. Tyto systémy je podle rady zapotřebí modelovat společně, aby nevznikaly zuby v mezních sazbách, kdy růst příjmu daňového poplatníka může vést paradoxně ke snížení jeho životní úrovně. Koordinátor pracovní skupiny NERV pro konkurenceschopnost Michal Mejstřík varoval před schvalováním zákonů bez analýzy dopadů. „Často jde o nekvalifikovaný zásah do systému jako například hlasování o podpoře fotovoltaiky. Kdyby poslanci věděli, že to bude občany stát 400 nebo 500 miliard korun, tak by asi hlasovali jinak,“ poznamenal.
Příští pondělí budou zástupci NERV prezentovat kapitolu finančních trhů ze zprávy o konkurenceschopnosti.
