Tento krok by měl přinést nové příjmy pro školy, které by pokryly výdaje, jež nebude v delším časovém horizontu možné zaplatit ze státního rozpočtu, přičemž z dlouhodobějšího pohledu může být krok „výdajově neutrální, nebo téměř neutrální“.
Návrh zpoplatnění univerzit se inspiruje fungováním veřejných vysokých škol ve Spojeném království. Jednalo by se buď o systém státem regulovaných vratných studentských grantů, či o pevnou částku mezi pěti až deseti tisíci korun za každý rok standardního studia na VŠ. Absolvent by částku splácel až ve chvíli, kdy jeho příjmy po studiu dosáhnou určité hranice.
Daně zvýšit, počet policistů snížit. Rada vlády představila léky na deficit |
Podle odborníků z poradního orgánu vlády vykazuje ČR velmi dlouhou průměrnou dobu studia, což znamená u vysokoškolského vzdělání vysoký věk příchodu na trh práce. Dále pak až extrémně vysokou míru neúspěšnosti vysokoškolských studií.
Od „motivačního zkrácení“ neefektivně dlouhé doby studia a snížení vysoké míry neúspěšnosti studií si NERV slibuje urychlení příchodu lidí na trh práce a zvýšení objemu vybraných daní a pojistného. „Navrhovaný systém grantů nemůže mít negativní dopady na sociální dostupnost vysokoškolského vzdělání a je prost rizik spojených s neschopností splácet,“ dodávají odborníci v tištěné verzi návrhu.
Kritika bývalých rektorů
Návrh se střetl s tvrdou kritikou dvou emeritních rektorů největších univerzit v republice: Tomáše Zimy z Univerzity Karlovy v Praze a Danuše Nerudové z Masarykovy univerzity v Brně. Oba se k návrhu pro Lidovky.cz vyjádřili v rámci kampaně nadcházejících prezidentských voleb.
„Vytočilo mě doběla, že NERV vymýšlí placení na vysokých školách,“ uvedl ve čtvrtek na neformálním setkání s novináři Zima. Reálné školné na vysokých školách je podle něj jen v USA a Velké Británii, kontinentální Evropa má prý jinou tradici.
„Musíme podporovat pracovní místa s vyšší přidanou hodnotou,“ sdělil bývalý rektor s tím, že toho lze docílit pouze podporou vzdělání obyvatel. Důležité je také podle něj soustředit se na regiony, kde vzdělání nemusí být tolik dostupné. „Naší hodnotou musí být mladí a šikovní lidé,“ doplnil Zima. Podle bývalého rektora by pozitiva takového kroku nepřevýšila negativa. „V úvahu musí člověk vzít i lidi, kteří by na školné neměli peníze a musel by jim pomáhat stát,“ zakončil.
Problém orgánu. Rady ekonomů se nemusejí potkávat s realitou |
„V tuto chvíli nejsem pro zavedení školného,“ uvedla pro Lidovky.cz Nerudová. Před zavedením školného je podle ní nejdříve nutné reformovat celý systém vzdělávání, aby byl propustný a každé dítě v něm dostalo šanci uspět. Sociální původ dítěte je podle bývalé rektorky totiž v dnešní době zásadním faktorem ovlivňující šanci na to dosáhnout na kvalitní vzdělání.
„Školné navíc nelze zavádět bez potřebných změn v českém školství a také reformy bankovního systému, který by umožnil zavedení bezrizikových půjček na studium, které budou dostupné a neztíží šance vystudovat v ČR vysokou školu,“ doplnila Nerudová. Bez splnění těchto kroků, které prý může trvat roky, není podle ní možné školné zavádět. „Navíc jsem přesvědčena, že politici by měli pochopit, že každá státem investovaná koruna do vzdělávání se naší společnosti mnohonásobně vrátí zpátky,“ zakončila prezidentská kandidátka.
Lidovky.cz oslovily i další kandidáty, kteří deklarovali účast v prezidentské volbě, odpověděli senátoři Pavel Fischer a Marel Hilšer a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Studenti a jejich vzdělanost jsou budoucnost, do té je potřeba investovat. Bude mě zajímat návrh NERVu v detailu,“ uvedl Fischer s tím, že stát by neměl sanovat rozpočet na úkor budoucnosti.
Josef Středula byl ještě kritičtější, nevidí prý žádný důvod k omezení přístupu ke vzdělávání. „Nesouhlasím se zavedením žádné formy školného, jsem proti tomu, aby se jakoukoliv formou široké populaci bránilo v přístupu ke vzdělání,“ uvedl pro Lidovky.cz s tím, že jako prezident by byl proti, což se může propsat i do prezidentského veta.
Hilšer zase prohlásil, že jako absolvent lékařské fakulty i jako vysokoškolský pedagog nepovažuje zavedení školného za vhodné. „Domnívám se také, že z praktického hlediska není řešením ani tzv. odložené školné. Podle dosavadních analýz navíc není zcela jasné, zda by takovýto krok přinesl do rozpočtů vysokých škol natolik významné finanční částky, aby zavedení školného jakékoli podobě vůbec dávalo ekonomický smysl,“ vysvětlil pro Lidovky.cz.
Školné jen pro humanitní obory
Sněmovna v závěru října schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok, deficit má být podle návrhu vlády 295 miliard korun. Opozice ovšem schodek kritizuje jako iluzorní, odborníci jako nejasný – například kvůli příjmům daně z mimořádných zisků, které mohou být nižší, než se očekává. Pro letošní rok počítá schválený rozpočet, který byl nedávno novelizován, se schodkem 375 miliard korun.
Úpravu, která prošla sněmovnou, však vetoval prezident Miloš Zeman. Ten také nyní – zřejmě kvůli tomu, že mu zanedlouho končí funkční období – nevyslovil ke školnému žádné stanovisko. V roce 2015 ho považoval za zajímavý podnět k diskusi. „Jeden můj přítel, bývalý premiér Jiří Rusnok, má radikální návrh. Zaveďme školné na humanitních a nezavádějme školné na technických oborech. Nemůžeme čekat na to, až trh tuto nerovnováhu s velkým časovým zpožděním vyrovná,“ řekl tehdy Zeman. Konečné rozhodnutí o návrzích NERV bude na vládě. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se navržená opatření dál rozpracují a vláda pak zváží, která z nich jsou užitečná.
NERV je odborným poradním orgánem vlády pro oblast ekonomických opatření, strategických hospodářských plánů, veřejných investic a systémových reforem. Úkolem skupiny je navrhovat zásady a parametry reforem klíčových veřejných systémů. Vláda rozhodla o obnovení činnosti této skupiny na schůzi ve středu 18. května 2022 kvůli pandemii nemoci covid-19, válce na Ukrajině a energetické krizi.
