Všichni vědí, že by bylo zapotřebí dálnici D8 dostavět. Zbývající úseky zoufale chybějí, současné silnice jsou nevyhovující, nebezpečné, právem protestují lidé z postižených obcí, motoristé, všichni. Termín a vlastně i samotné dokončení celé stavby je však dnes nejisté, protože se do věci vložily soudy a jejich jednání nejsou uzavřena. Bez toho zřejmě nelze dál stavět. Trasa dálnice D8 přes České středohoří je od počátku (v roce 1994) kontroverzní. Brzy začaly soudní spory na základě žalob, které podala organizace Děti Země a ve věci se angažoval i ombudsman. Námitky mají v zásadě procedurální charakter, týkají se nezákonného vydávání stavebního povolení, nesprávného provedení procesu EIA, neúplného podávání informací veřejnosti, nedostatečného vyhodnocení variant s alternativními trasami dálnice. Na jejich základě byla již několikrát zrušena různá správní rozhodnutí, neboť soud shledal, že byla vydána v rozporu se zákonem. Tak je tomu i dnes. „Hněv lidu“ se ovšem obrací proti „ekologům“, kteří brání dobré věci. Avšak jestliže kdokoliv – třeba i ekologové – upozorní na to, že jsou porušovány zákony a soud jim dá za pravdu, můžeme se divit? Proč se od začátku nepostupovalo v souladu se zákonem? Ukazovat prstem jenom na ekology tedy určitě není namístě. Bez kompromisů to nejde Původně přicházelo v úvahu víc variant vedení trasy, z nichž některé protínaly Středohoří v méně přírodně a krajinářsky exponovaných místech, nebo je neprotínaly vůbec. Nejsem odborník na trasování dálnic, a proto si nedovoluji tvrdit, že některá z alternativních variant byla lepší než ta stávající. Rozhodně však nebyl celý proces dobře zahájen. Jednotlivé trasy se měly podstatně důkladněji prozkoumat a zejména měla být do diskuse zapojena široká veřejnost.
Žádný z odborných týmů, ať už jsou to profesionální stavitelé dálnic nebo ekologové, nemůže mít trvale navrch, pokud nepřesvědčí občany o své pravdě. Argument „vždyť tomu stejně lidé nemohou rozumět“ rozhodně neplatí. Odborníci mají předkládat návrhy, argumenty, analyzovat, zpracovávat co nejúplnější podklady, nikoliv však rozhodovat v zásadních věcech: žijeme v demokratické společnosti a zde rozhodují lidé, veřejnost, ať už přímo nebo prostřednictvím svých volených zástupců. Přitom je kriticky důležité, aby všechny potencionální zájmové skupiny byly účastníky rozhodovacího procesu od počátku. Jestliže „skupina odborníků“ předloží už hotový poměrně detailní návrh k posouzení ať už dalším jiným odborníkům nebo i veřejnosti, je to už pozdě. Autoři návrhů už jsou se svým stanoviskem do té míry ztotožněni, že ho určitě budou hájit, a na druhé straně se vždycky najde někdo, komu se to nebude z různých důvodů líbit, bude hájit stanovisko jiné a nastává spor, mnohdy hořký, s nejistým výsledkem. Podstatně lepší je, aby základní vizi zpracovali představitelé všech potenciálně významných zájmových skupin společně. Iniciátoři návrhu se musejí smířit s tím, že jde o proces náročný, možná nervy drásající, vyžadující kompromisy, a rozhodně dlouhý.
Silové řešení není namístě České středohoří je po mnoha stránkách pozoruhodný krajinný útvar. Jde sice o poměrně malé území, ale přírodně mimořádně bohaté a nadmíru cenné. V mnoha směrech jde o unikát. Má výjimečnou geologickou stavbu, utváření terénu, složení hornin a s tím souvisí i jedinečná flóra a fauna. Nejen v rámci České republiky, ale i v evropském kontextu jde o území vzácné, kterému by se mělo dostat přísné ochrany. V současné době rychlého civilizačního rozvoje je takových krajin, jako představuje České středohoří, už nebezpečně málo, a proto bychom si jich měli mimořádně cenit. Můžeme pozorovat, že pochopení a ocenění přírodních hodnot mezi lidmi roste. Svědčí o tom průzkumy veřejného mínění prováděné za posledních několik desetiletí. Můžeme s jistotou předpokládat, že tento trend bude pokračovat i do budoucna, protože s tím, jak civilizační tlaky sílí, stále více oceňujeme hodnoty co možná neporušené přírody.
Současná situace dostavby dálnice D8 v těchto souvislostech působí zcela disharmonicky. Na jedné straně série správních pochybení, na druhé straně snaha o ochranu cenné přírody, zároveň však i nadmíru naléhavá potřeba konečně vyřešit neúnosnou situaci propojení dvou hotových úseků dálnic. Po mém soudu by však žádné „silové“ řešení spojené případně i s dodatečným uznáním různých napadených rozhodnutí rozhodně nebylo namístě. Žijeme přece v právním státě, na to jsme pyšní. Soudím, že jednou možností je, aby se všechny dotčené strany sešly u jednacího stolu, snad pod záštitou co nejvyšší úrovně (vláda, Poslanecká sněmovna, Senát) a společně našly řešení. I kdyby to snad byl například dražší, ale jak se zdá pro všechny přijatelný dlouhý tunel „Kubačka“.
***
Odborníci mají předkládat návrhy, zpracovávat co nejúplnější podklady, ne však rozhodovat v zásadních věcech: žijeme v demokratické společnosti a zde rozhoduje veřejnost
Obrázek
Výstavbu úseku dálnice D8 mezi Lovosicemi a Řehlovicemi zahájilo v listopadu 2007 netradiční koncertní vystoupení, kdy pod taktovkou dirigenta v rytmu Vídeňského valčíku od Johanna Strausse zvedaly bagry svá rypadla a okolo nich kroužila nákladní auta
O autorovi| Autor byl v letech 1990–1991 ministrem životního prostředí BEDŘICH MOLDAN senátor
