29. července 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Z extrému do extrému. Nesečený trávník mění města v houští, může to přinést nečekané problémy

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy ilustrační snímek | foto: Shutterstock

PRAHA Města, která se rozhodla zastavit sečení trávníků, mohou mít vážné problémy s expanzivními druhy rostlin, jako jsou ječmen myší, pcháče a další odolné plevele. Upozorňuje na to zahradník, perenář, vysokoškolský pedagog a publicista Ondřej Fous.

„Zastavení sečí ve městech otevřelo bránu teplomilné vegetaci. Spáry dlažeb, obrubníků, koruny i paty zdí, okapy, praskliny – vše je plné semen z neposečených expanzivních ruderálních druhů. Jednou se bude muset požnout, jinak se města změní v houští,“ říká a dodává: „Nesekat není řešení. Musíme se ptát kdy, co a jak.“

První potíže už hlásí například Praha 6. Obává se toho, jak budou některé plochy vypadat příští rok. Ty své sice udržuje a práce přizpůsobuje počasí, jiný přístup ale podle úřadu zvolil magistrát.

„Technická správa komunikací hl. m. Prahy dosud nezajistila posečení ploch komunikační zeleně, na nichž se plevelné rostliny v hojné míře vyskytují. Nyní jich většina odkvetla a semena se větrem šíří. Budou-li naše plochy masivně zapleveleny, jediným řešením bude patrně revitalizace a založení nového trávníku,“ uvedla Kateřina Maršálová z kanceláře radnice Prahy 6. To bude znamenat víc práce i výdajů.

Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář na svých stránkách připomněl, že trávník ve městě je něco zcela jiného než traviny na loukách, jimž nevadí, pokud občas přerostou. „Když se přestane sekat, trávníku to vůbec neprospěje, naopak. Magistrát je bude muset stejně jednou posekat a nebude to příjemná práce, půjde to horko těžko a bude to plné kdovíjakého dalšího nepořádku,“ napsal Kolář.

Nelze používat běžné sekačky

Na přerostlé a zaplevelené plochy nelze používat běžné sekačky, navíc aby bylo možné dospět ke kýženému výsledku, bude třeba vyjet vícekrát. Ukazují se už i první náletové dřeviny, na něž platí pily a sekery. Lidové noviny se pražského magistrátu na nesečení ploch dotázaly. Dostaly však pouze obecnou odpověď s odkazem, že na konkrétní pozemky je třeba se ptát TSK. Ta je ale příspěvkovou organizací města, které ji i financuje. Na doplňující dotazy už LN od magistrátu odpověď nedostaly.

V Hradci Králové nyní mají potíže hlavně se šťovíkem, jenž se vysemeňuje při nižší frekvenci sečení. „Podobný problém mohou představovat pcháče,“ popsala Kateřina Šmídová, mluvčí tamního magistrátu. Její kolegyně z brněnského magistrátu Radka Loukotová připomíná: „Problematický jednoletý druh, který obsazuje místa, kde jiné traviny nerostou, je i ječmen myší. Neměl by se tedy nechat vysemenit, čemuž pomůže výběrová seč. Stejně tak je nutné omezit vysemenění ruderálních druhů jejich sečením. A dosévat plochy například jetelotravní či jinou travobylinnou směsí.“

Podle slov Kataríny Ruschkové, vedoucí odboru životního prostředí jihlavského magistrátu, nastávají další nežádoucí efekty. Kromě polehávající trávy je to i větší množství psích exkrementů, odpadky, které se do vyšších stébel schovají, více klíšťat či peklo pro alergiky.

Vlna odporu proti sečím se zvedla jako reakce na zcela zbytečné plánované výjezdy městských firem, jež řadu let se sekačkami jezdily po vyprahlých parcích a namísto trávy drhly vyschlou zem. Nyní ale začíná panovat druhý extrém. Údržba je nedostatečná, květnaté louky, po nichž lidé volají, totiž nekosením nevznikají. Těch lze podle Ondřeje Fouse docílit výsevem, nastýláním sena nebo přesetím cenných kvetoucích druhů z bezprostředního okolí.

„Vždy mě vyděsí, kolik odborníků na péči o zeleň, stromy, trávníky, keře, květiny tu žije. Každý, kdo za oknem dopěstoval kyblík s pažitkou či petrželkou, nebo dokonce už i u babičky ořezal jabloň, je zahradník – profesionál,“ míní Katarína Ruschková a dodává: „Jsou místa, kam ,nesečení‘ patří. A pak ta, která, mají-li zde lidi žít, prostě posečená být musí.“ Důležité podle ní je o sečení přemýšlet. Jihlava tak má například květnaté louky pro potěchu očí, motýly a další hmyz. Žnou se dvakrát do roka systémem seno/otava. Ale jinde, na trávnících, kde si mají hrát děti či lidé chtějí natáhnout deku, jsou naopak vysety směsi trav, které – aby zátěž vydržely – musí být posečené. „Takže máme v Jihlavě plochy sečené 2x, ale i plochy, které sečeme třeba 6x. Rozhodně však ne každých 14 dnů, jako to dělají majitelé zahrad, aby měli golfové trávníčky,“ dodává Ruschková.

LN oslovily i řadu jiných měst s dotazem, jak k sečím přistupují. Například v Plzni je sice plánují, ale aktualizují jejich počet i intervaly podle aktuálního počasí a potřeby. Podobné je to i v Hradci Králové a třeba i v Praze 7. Veřejná zeleň města Brna preferuje v parcích, jež má ve správě, sečení trávy s mulčováním a výška pokosu činí cca 10–12 cm. Stejně jako v Jihlavě se tu řídí účelem travnatých ploch. Sečení se neprovádí při dlouhotrvajícím suchu. S nástupem suššího období pozastavila celoplošné seče i Praha 6, která se hodlá v příštích týdnech řídit hlavně počasím. Předpokládá však, že se k plošnému sečení vrátí až na konci srpna.

Zahradní expert Ondřej Fous dodává: „Kosení drželo masivní druhovou změnu poněkud na uzdě. Nestaneme se přece Středozemím nebo Kalifornií za dva dny. Nekosit totiž neznamená mít louku, ale vystavit se masivnímu nástupu semenné banky této expanzivní bandy,“ dodává.

ŠKOLNÍ ROZVRH: Stáhněte si zdarma pro svého školáka
ŠKOLNÍ ROZVRH: Stáhněte si zdarma pro svého školáka

Možná už připravujete s dětmi školní aktovku, nakupujete pomůcky, ořezáváte pastelky... Nezapomeňte na rozvrh hodin. Máme pro vás jeden k vytištění.

Najdete na Lidovky.cz