Studentské simulované volby do Poslanecké sněmovny parlamentu opanovaly minulý týden média. Kvůli tomu, že se někteří politici proti nim postavili, dostalo se Společnosti Člověk v tísni, která projekt organizovala, vlastně skvělé reklamy. „Ona ale nedělá pro školy zdaleka jenom volby nanečisto,“ ujistil nás Karel Strachota, ředitel programu Jeden svět na školách.
* LN Měli jste v plánu vyhlásit výsledky studentských simulovaných voleb do sněmovny až po skutečných volbách?
Ne, původní plán byl, že je na svých stránkách zveřejníme hned, jak tyto volby skončí, tedy minulý čtvrtek. Když se ale objevily výrazné výhrady zřizovatelů středních škol, to znamená Asociace krajů ČR a do jisté míry i ministerstva školství, kteří se obávali přílišné politizace projektu, rozhodli jsme se zveřejnění odložit. Myslíme si, že tento odklad zdůraznil osvětovou a vzdělávací hodnotu akce, která měla mladým lidem přiblížit, jak fungují základní demokratické principy v ČR.
* LN Na kolik ty simulované volby přišly?
Rozpočet činil sto padesát tisíc korun.
* LN Kde jste na to vzali?
V souvislosti s financováním akce se objevilo mnoho spekulací. Skutečností je, že celý projekt byl financován z prostředků fondu CEE Trust, zaměřeného na podporu aktivního občanství v zemích střední a východní Evropy, tedy zemích bývalého sovětského bloku. CEE Trust je sdružení pěti amerických nadací. Žádný český subjekt do financování nevstoupil.
* LN Dělají se podobné akce, jako byly volby na školách, i v jiných zemích?
Když jsem s tím nápadem přišel, nevěděl jsem, že podobné projekty se pořádají už léta například na americkém kontinentě, ale taky třeba v Rakousku nebo v Polsku. Podle informací na internetu prošlo jen v roce 2008 v USA touto zkušeností už pět milionů žáků.
* LN Jedna věc je zřejmá: Teď už skoro každý ví, že společnost Člověk v tísni dělá pro školy zajímavé věci. To by mohlo pomoci i propagaci vašich dalších projektů.
Rozhodně. I když projekt Jeden svět na školách tak docela neznámý už taky není. S našimi materiály pracují pedagogové 2800 českých základních a středních škol, což je každá druhá.
* LN Jak vlastně vznikl?
Vzdělávací program jeden svět na školách bezprostředně souvisí s festivalem dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, který pořádá společnost Člověk v tísni už dvanáct let. V roce 2002 jsme začali zvát na dopolední projekce nejprve střední a později pak i základní školy. A potvrdilo se, že prostřednictvím dokumentárních filmů se dají mladým lidem přiblížit opomíjená, a přesto aktuální témata. Zlomový moment nastal, když jsme se rozhodli školy nejen zvát do kin, ale nabídnout pedagogům, aby dokumentární filmy využívali přímo ve výuce. Školám od té doby nabízíme tematické sady obsahující vždy několik filmů a doprovodné informační a metodické materiály.
* LN Jak projekt financujete?
Celý program je financován z grantových zdrojů. Letošní rozpočet činí 16 milionů korun. Největší část pokrýváme z evropských fondů. Nejvýznamnějším tuzemským donátorem je dlouhodobě ministerstvo zahraničních věcí, konkrétně jeho program Rozvojové vzdělávání a osvěta. Další prostředky dostáváme od Státního fondu pro podporu a rozvoj kinematografie a od ministerstva školství.
* LN A jak získáváte dokumenty?
Na našem festivalu Jeden svět, který je největším lidskoprávním festivalem v Evropě a patří i k největším na světě, se každoročně sejde kolem patnácti set dokumentárních filmů. Z nich děláme předvýběr snímků vhodných pro žáky základních a středních škol. Následně organizujeme modelové testovací projekce ve školách. Při nich zjišťujeme, jestli je vybraný film pro žáky atraktivní a srozumitelný, jestli vyvolává otázky. To považujeme za nejdůležitější, protože dokumentární film pokládáme nejen za zdroj informací, ale především za prostředek vzbuzující zájem o konkrétní témata a vedoucí k hledání širších souvislostí.
* LN Je o to na školách zájem?
Začínali jsme na patnácti školách, přibývá jich každoročně.
* LN Platí školy za materiály?
Záleží na tom, jestli se nám podaří k jejich poskytování zdarma získat dostatek finančních prostředků. Za některé materiály musí školy zaplatit. To se týká například filmů ze sady o moderních československých dějinách. Každoročně v listopadu dostávají školy v rámci projektu Příběhy bezpráví jeden film zdarma. V průběhu roku pak za každé další DVD z této sady platí kolem tří set korun.
* LN Jaký je váš nejdražší balíček?
Před časem jsme sestavili sadu nazvanou Být v obraze, kterou reagujeme na zavádění mediální výchovy do škol. Učitelé si s tímto tématem ne vždy vědí rady. Sada obsahuje deset hodin audiovizuálního materiálu a desítky konkrétních lekcí k tématům, jako je zpravodajství, reklama, propaganda a podobně. Celá sada stojí dva a půl tisíce korun.
* LN Kupují?
Záleží na každé škole, jaké má priority při nakupování školních pomůcek, a samozřejmě také na jejích finančních možnostech.
* LN Je aspoň šance, aby se to zaplatilo?
Vyrobili jsme několik stovek kusů s tím, že se prodávají průběžně. Zatím byly všechny sady školami rozebrány.
* LN Máte ambice vydělat na takových věcech?
Člověk v tísni je nezisková společnost.
* LN Myslím, jestli máte ambice vydělat třeba na vzdělávacích programech a investovat ty prostředky třeba do humanitární činnosti.
Takový způsob financování není v naší společnosti zaveden.
* LN Vraťme se ale k dokumentárním filmům. Jak na ně žáci a studenti reagují?
Důležitou součástí projekcí jsou následné diskuse. Mladí lidé zpravidla reagují velmi spontánně a otevřeně a dokážou svůj názor obhájit. Taky oceňují, že nás jejich názory a postoje zajímají.
* LN Narazili jste někdy na téma, které škola nechtěla?
Pořád jsou témata, která jsou z pohledu vedení škol problematická. Na jedné škole například zakázali klubovou projekci filmu o homosexualitě.
* LN Co je klubová projekce?
Kromě toho, že poskytujeme školám materiály využitelné pro výuku, koordinujeme také činnosti šedesáti studentských klubů působících většinou na půdě škol. V nich studenti promítají filmy z naší nabídky spolužákům a kamarádům.
* LN Jak vnímají žáci a studenti podle vašich zkušeností romskou otázku?
Na přelomu let 2008-2009 jsme uspořádali dotazníkové šetření s tisíci respondenty z řad středoškoláků. U otázky „Co považujete za největší problém svého bydliště?“ bylo druhou nejčastější odpovědí soužití s romskou menšinou. Přitom většina respondentů uváděla, že nemají s Romy osobní zkušenosti.
* LN A který problém byl na prvním místě?
Nedostatek kulturního vyžití.
* LN Které dokumentární filmy jsou na školách nejžádanější?
Jsou to filmy o moderních československých dějinách a dále snímky, které přibližují situaci v krizových oblastech světa, v loňském roce například v Barmě.
***
Profil Karel Strachota (63) Vystudoval ČVUT a před rokem 1989 vydával samizdaty. Později byl ředitelem počítačové firmy. Přes deset let působí ve společnosti Člověk v tísni.
