Termití královny mají pověst metuzalémů hmyzí říše. Mohou se dožívat i třiceti let. Japonští a američtí vědci přistihli královny japonských termitů Reticulitermes speratus při důmyslném triku, díky kterému jsou tyto plodné samice v termitišti geneticky přítomny i posmrtně.
Na počátku vzniku termitiště stojí plodný termití pár. Okřídlená samička a sameček se během svatebního letu spáří a poté, co přistanou na pevné zemi, založí novou kolonii.
Jejich prvními potomky jsou neplodné dělnice a vojáci. Ti nemají za úkol nic jiného než budovat a chránit vznikající termitiště. Některé druhy budují impozantní stavby tyčící se nad okolní terén do výšky několika metrů. Jiné druhy termitů žijí méně okázale a staví si rozsáhlá hnízda pod zemí nebo v dutinách stromů.
Plodný samec a samice tvoří „královský pár“. Opakovaně se páří a plodí další zástupy potomků. Když se termití kolonie dostatečně rozroste, zplodí král a královna generaci plodných okřídlených samic a samců, kteří opustí rodné termitiště a po spáření s cizími nápadníky vytvoří nová termitiště.
Termití královna se po svatebním letu promění ve stroj na kladení vajíček. Zadeček jí zduří natolik, že se prakticky nemůže hýbat a přežívá jen díky úzkostlivé péči dělnic. Ani ty neudrží královnu při životě věčně. Naštěstí se královna včas postará o své nástupkyně.
Přivede na svět plodné samičky, které jsou předurčeny k tomu, aby zůstaly doma a nahradily ji. V termitištích proto často najdeme desítky královen „následnic“.
Termití králové žijí ještě déle než královny. Když „ovdoví“, plodí další dělnice a vojáky s „následnicemi“. Ty jsou však jejich dcerami. V termitišti tak dochází k „incestu“ se vším, co s sebou takový pokrevní svazek nese. Genetická variabilita potomků se snižuje a s tím může výrazně poklesnout i jejich životaschopnost.
Tým vedený japonským entomologem Kenjim Matsuurou zjistil, že se termiti Reticulitermes speratus dokázali úskalí incestu elegantně vyhnout. Královna plodí své následnice z neoplozených vajíček procesem označovaným jako partenogeneze. Královna-zakladatelka svou dědičnou informaci uloží do vajíček a tu kompletně zdědí nová generace královen, jež se z těchto vajíček vyvinou. Otec k dědičné informaci královen-následnic ničím nepřispívá. Nejsou to tedy jeho pokrevní příbuzné.
V organismu královen-následnic přežívá dědičná informace královny zakladatelky. Je to, jako kdyby původní královna z termitiště nezmizela. Z genetického hlediska se dědičná informace potomků po výměně „zakladatelky“ za „následnice“ nemění. Dělnice a vojáci tohoto termitího druhu si díky tomu udrží vysokou životaschopnost.
Překvapivý objev ze života termitů zveřejnil týdeník Science a mezi odborníky vzbudila stať velkou pozornost. „Donedávna nám podobně bizarní způsoby rozmnožování živočichů unikaly. Teď je zapotřebí zjistit, jak jsou v přírodě rozšířené. Podle mého názoru při podrobnějším studiu odhalíme podobných případů krajně neobvyklého rozmnožování mnohem více,“ řekl v rozhovoru pro vědecký časopis Nature švýcarský evoluční biolog Laurent Keller z univerzity v Lausanne.
