BRNO Vysoké školy z Brna odkrývají taje Antarktidy i hlubiny vesmíru. Našly oblasti, v nichž umějí vyniknout - a další připravují.
Profesor Miroslav Kasal, který je uznávaným expertem na družicové spojení a přístrojovou techniku, se svými spolupracovníky právě finišuje na přípravě modulů pro družici Phase 3E. Ta bude se Zemí komunikovat právě díky zařízením, která navrhli pracovníci Ústavu radioelektroniky brněnského Vysokého učení technického. „V rámci vysokých škol jsme zřejmě jediné takové pracoviště v tuzemsku. Samozřejmě ale spolupracujeme s kolegy z celé republiky,“ poznamenal. Právě práce jeho týmu si experti natolik váží, že by se měl podílet na přípravě sondy, kterou hodlá organizace AMSAT pravděpodobně už v roce 2011 vyslat k Marsu. I na ní ponesou některé elektronické součásti logo VUT.
Masarykova univerzita zase rozšiřuje svoje aktivity „od pólu k pólu“. Projekt na výstavbu základny, která by měla sloužit antarktickému výzkumu, vznikl na půdě Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty univerzity už v roce 1999. A od roku 2006, kdy byla stanice (pojmenovaná po Brňanovi J. G. Mendelovi) slavnostně zprovozněna, na ní v současnosti působí druhá výprava českých vědců. Za pár týdnů se sice vrátí domů, ale jen na čas. „Koncem června se vědci z Masarykovy univerzity zúčastní expedice do Arktidy. Právě na základě zkušeností se stavbou stanice v Antarktidě bylo vybudováno zázemí pro české vědce v části souostroví Špicberky,“ uvedla mluvčí univerzity Tereza Fojtová. Českou arktickou stanici tam zřídila Jihočeská univerzita vloni na podzim.
Brněnský primátor Roman Onderka opakovaně zdůrazňuje, že se Brno profiluje jako město vysokých škol a vědy. S tím souhlasí i sami zástupci škol. A stejně se vyjadřují i zástupci kraje. Ti dokonce hledají způsob, jak pomoci univerzitám přilákat do města i kapacity z ciziny, díky nimž by se vědecká pozice Brna ještě posílila. Uvažují mimo jiné o dotacích takovým vědcům.
„Úspěšnost našich vědců v získávání různých grantů stoupá,“ přiznává děkan Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT Radomír Vrba. Například právě jejich škola už právě prostřednictvím grantů získává víc prostředků, než jí stát poskytuje jako příspěvek na studenty.
Vědci se v Brně chtějí soustředit především na přírodní vědy a nové technologie. Institut CEITEC, který společně připravují pro kampusy v Bohunicích a v Králově Poli, by měl být světovou špičkou.
V návaznosti na něj snad vznikne i první středoevropský synchrotron. Ten prosazuje v Brně Akademie věd, protože město má na rozdíl od Prahy šanci na mnohamiliardovou investici získat příspěvek z operačních programů Evropské unie. Ředitel Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR Stanislav Kozubek zdůrazňuje, že tento mimořádně prestižní projekt by sloužil pro celou střední Evropu, protože na celém kontinentě je synchrotronů jen osmnáct.
***
Antarktidu již Brňané zvládli, nyní pomohou se základnou v Arktidě
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
