Kromě vzdálenosti přitom musí vzhledem k vysokému věku překonávat i zdravotní problémy. „Pevnosti mě baví. Horší je to, že to působí i na zdraví, je tam vlhko a zima a trpí hlavně klouby,“ usmívá se vitální bělovlasý muž, který kvůli své zálibě musí absolvovat cestu vlakem, autobusem a více než kilometr pěšky. „Dříve jsem si po cestě zpíval a výskal a dneska jenom poslouchám, jak mi vržou kolena. Člověka ale utěšuje, když vidí, že to baví desetitisíce lidí, kteří každý rok přijedou do Darkoviček,“ dodává. Poprvé se Polášek ocitl na vojenské pevnosti na Opavsku před 70 lety. Už tehdy si prý vyhlédl několik objektů a snil o tom, že tam jednou bude muzeum.
Areál československého opevnění v Hlučíně-Darkovičkách je podle Poláška nejdokonalejší a jediná vojenská technická památka svého druhu na světě. Jeho součástí jsou tři pevnosti. Objekt s názvem Alej je také zásluhou Poláška zrekonstruovaný do stavu, ve kterém byl v roce 1938, včetně vybavení zbraněmi a technikou. Bývalý náměstek v krajském filmovém podniku nyní rekonstruuje pevnost Obora. Největší pevnost v areálu, Orel, na opravu teprve čeká.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
