Uspěje Barack Obama?
Odborníci jsou skeptičtí.
WASHINGTON/PRAHA V září roku 1993 si ve Washingtonu poprvé na veřejnosti potřásli rukou Jásir Arafat, tehdejší šéf Organizace pro osvobození Palestiny, a izraelský premiér Jicchak Rabin. Byl u toho americký prezident Bill Clinton. V listopadu 2007 oznámil zase George W. Bush na konferenci v americkém Annapolisu obnovení mírových rozhovorů mezi Izraelci a Palestinci. Nastal od té doby nějaký zásadní posun? Ne. Všechna jednání ztroskotala. Svůj pokus urovnat blízkovýchodní konflikt tak nyní zahájil i Barack Obama.
Již včera se americký prezident v Bílém domě sešel s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Poté měla následovat i schůzka s předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem. Přímé izraelskopalestinské rozhovory začínají ve Washingtonu právě dnes po dlouhých dvaceti měsících. Cílem jednání je zformulovat podmínky pro vznik samostatného palestinského státu. Podle George Mitchella, Obamova vyslance pro Blízký východ, je prezident přesvědčen, že dohody by mohlo být dosaženo do roka. „Myslíme si, že je to reálné,“ citovala CNN Mitchella.
Bude Obama úspěšnější než jeho předchůdci? Experti to vidí spíše pesimisticky. Radikální palestinské hnutí Hamás, které vládne v pásmu Gazy, mírový proces odmítá. Jednání jako zbytečná a nepotřebná odmítla i Sýrie či Írán.
Navíc Izraelci a Palestinci se rozcházejí v klíčových záležitostech, jako jsou nároky na Jeruzalém jako hlavní město, podoba příštího nezávislého palestinského státu, řešení problému palestinských uprchlíků či osud židovských osad v Předjordánsku. A ani jedna ze stran není příliš ochotná přistupovat k nějakým ústupkům.
Přímé rozhovory se konají v atmosféře „mírného rozladění“ Američanů nad kroky jejich izraelského spojence. Izraelští agenti z Mossadu totiž nejspíš stáli za lednovou vraždou předáka Hamásu Mahmúda Mabhúha v Dubaji. Vražedné komando přitom zneužilo pasy lidí ze zemí EU. Dalším „kiksem“ byl izraelský zásah proti lodi s humanitární pomocí pro pásmo Gazy, při kterém zahynulo devět lidí.
