Podle Ústavního soudu (ÚS) chtěli provozovatelé hotelu projevit svůj názor a alespoň v malé míře působit na ty, kteří se podílejí na politickém životě Ruska. O nepřípustnou diskriminaci prý nešlo, důvody odmítnutí nebyly ani nenávistné, ani zjevně svévolné.
„Šlo o bezprostřední reakci na jednoznačné porušení mezinárodního práva. To, co udělal daný stěžovatel, konec konců bylo v souladu s českou zahraniční politikou i politikou mezinárodních organizací,“ řekl soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček.
Forma vyjádření názoru na anexi Krymu sice podle ÚS mohla být jiná, to ale nebylo podstatou sporu. Šimíček zdůraznil, že svobodné podnikání není jen cestou ke zisku, ale také prostorem k seberealizaci, a stát by do něj měl zasahovat jen výjimečně. „Toto nebyla ta situace, kdy by do toho měl stát formou sankcí vstupovat,“ řekl Šimíček.
I státy činí rozdíly
ÚS poukázal také na to, že i státy rozlišují ve vztahu k jednotlivcům podle státní příslušnosti, která je něčím jiným než národnost nebo rasa. Odmítnutí zákazníka pro etnickou příslušnost nebo náboženství by podle soudu diskriminací bylo.
V únoru a březnu 2014 Rusko anektovalo poloostrov Krym, který byl součástí Ukrajiny. Když potom v dubnu 2014 přišla inspektorka České obchodní inspekce do hotelu Brioni, našla tam oznámení, že občané Ruska se s platností od 24. března nemohou ubytovat, pokud nepodepíšou prohlášení odsuzující okupaci Krymu.
Inspekce nejprve uložila firmě pokutu 50 tisíc korun za porušení zákazu diskriminace spotřebitelů. Krajský soud v Ostravě sice rozhodnutí zrušil, avšak NSS vyhověl kasační stížnosti inspekce. Poté krajský soud rozhodoval znovu a kvalifikoval počínání hotelu jako diskriminaci, sankci ale snížil na 5000 korun.
Švejk, Čapek, Cimrman
NSS poté verdikt včetně pokuty potvrdil. Firma prý byla připravená zacházet s občany Ruska jinak než s cizinci z jiných zemí. Soud nezpochybnil právo firmy vyjádřit veřejně a otevřeně politický názor, kritizoval ale zvolený způsob.
Není prý přiměřené, aby provozovatel hotelu žádal po zájemci o „navýsost všední službu“ hodnotové vymezení vůči zahraniční politice jeho domovského státu. NSS také vyjádřil obavu z „prorůstání nevraživosti až nenávisti“ ve společnosti. Soudce NSS Karel Šimka řekl, že nález ÚS je třeba respektovat a ocenil jeho kvalitu.
Oba soudy ve svých rozhodnutích čerpaly z literatury. NSS připomněl hostinského Palivce ze Švejka a jeho postoj „host jako host, třebas Turek“. ÚS naopak poukázal na doktora Galéna z Bílé nemoci od Karla Čapka. Galén odmítal poskytnout svůj lék lidem, kteří mohou zastavit válku. Padla také zmínka o cimrmanovském hostinském, který si otevřel hospodu, „ale chodili mu tam lidi“.
