USA jsou jediná západní demokracie, kde se stále vykonává trest smrti. Snaha vyvarovat se justičních omylů způsobuje, že doba mezi odsouzením a popravou se stále prodlužuje. Ve Spojených státech k dnešnímu dni čeká na popravu 3263 lidí. Za celý loňský rok přitom elektrické křeslo nebo smrtící injekce ukončila život „jen“ dvaačtyřiceti odsouzených.
Proč „došla řada“ právě na těchto dvaačtyřicet lidí? „V záznamech odsouzených není vidět žádný zřetelný společný rys,“ říká počítačový expert Stamos Karamouzis, přičemž záměrně pomíjí faktor pohlaví. Ke zjištění, že ženy jsou popravovány jen výjimečně, umělá inteligence potřeba není.
Snaha vyřešit otázku konvenčními metodami vyzněla naprázdno, Úspěch přineslo až využití umělé neuronové sítě. Jde o počítačový systém napodobující mozek. Aplikace tohoto směru umělé inteligence dokáží odvodit, jak jedny údaje souvisejí s dalšími faktory.
Výzkumníci nejprve neuronovou síť trénovali na tisícovce osob odsouzených k smrti mezi lety 1973 a 2000. Jen každý druhý z této skupiny byl nakonec popraven. Síť se vlastně učila, jak osud každého člověka záleží na faktorech, jako je pohlaví, věk, rasa, rodinný stav, dosažené vzdělání a samozřejmě i na druhu zločinu, za nějž byl odsouzen.
Následně vědci síť „nakrmili“ daty o dalších třech stovkách odsouzenců. Umělá inteligence excelovala: dokázala předpovědět osud každého vězně s více než 90procentní přesností, uvádí studie publikovaná v International Journal of Law and Information Technology.
Neuronová síť našla faktory, které rozhodují. Ukázalo se, že velmi důležitá je doba, kterou odsouzený strávil na střední škole. Lidé se špatným vzděláním zřejmě hůře využívají možností odvolání. Potvrdilo se tak, že ve fázi, kdy se rozhoduje o popravě, je role obhajoby velmi důležitá. Víc než závažnost spáchaného zločinu.
