Belgická společnost nWave, která se specializuje na výrobu pořadů pro kina IMAX a pro zábavní parky, se rozhodla svým prvním celovečerním počinem konkurovat americkým animovaným filmům, jež mají téměř monopol na dětské publikum po celém světě. A když už se pouštět do křížku se zavedenějšími soupeři, proč to rovnou nezkusit v 3D formátu, který představuje hlavní lákadlo právě IMAXu?
Studio nWave si pro svůj dlouhometrážní debut vybralo paradoxně námět skrznaskrz americký. V roce 1969 se schyluje k první cestě člověka na Měsíc. Po přípravách zvědavě pokukuje muší klučina Nat, odkojený dědovými dobrodružnými historkami.
Když mohl děda v letadle kdysi přeletět Atlantik, proč by se Nat nemohl dostat na palubu rakety Apollo 11? Vezme s sebou kamarády Cvaldu a I. Q. (nomen záměrně omen) a než se jejich starostlivé mámy nadějí, letí všichni tři s trojicí kosmonautů do vesmíru.
Jakkoliv je dané, že divák při takové zápletce nemůže čekat nic než happyend, k němuž dojde skrze úspěšně vyřešené peripetie, film přesto neztrácí spád. Zatímco lidští astronauti celým letem projdou hladce, muší pasažéři musejí řešit nečekaně napínavé situace, jako jak utéct ze zkumavky nebo jak zachránit kamaráda z lunárního modulu.
Příběh dokreslují vtipné nedějové detaily, přestože některé z nich cílové dětské publikum nejspíš nepochopí. Mimo konkrétní čas jsou ukotvené legrácky typu portrétu muší Mony Lisy na stěně nebo zvolání „u pána much!“ – narážka na román Williama Goldinga. K roku 1969 pak odkazují atributy jako móda, hudba i kulisy. Cvalda má na mošně znak hippies, na muší slavnosti hraje „černošská“ kapela dobové fláky, Natova rodina žije v domečku pro panenky, jenž je vybavený jako americká domácnost 60. let...
S historickou věrohodností jsou pak animovány sekvence z Apolla 11 a z pozemních řídicích středisek. Nejenže tvůrci přesně rekonstruují technické vybavení těchto prostředí, ale převádějí do filmu i animované verze dobových obrazových dokumentů – třeba známé kosmonautské poskakování ve slabé měsíční gravitaci. Autentické jsou zřejmě i dialogy mezi středisky a posádkou Apolla 11, ale tady se do cesty nutně vkládá (solidní) český dabing. Když k tomu přidáme úvod, rekapitulující vesmírné závodění mezi USA a SSSR, malý divák si o dobývání kosmu může nenásilně udělat slušnou představu. Realismus „lidské“ části filmu je dokonce takový, až dospělému divákovi začne vadit, že je tou „muší“ ředěný. Kdyby Nat a spol. fungovali jen jako průvodci příběhem Apolla 11, stála by Cesta na Měsíc 3D o stupeň výš. Jejich eskapády však v duchu amerických animáků trpí balastem schematických poselství jako „jdi za svým snem“ a „rodina je základ“. Co hůř, zvířecí hrdinové mají s mouchami společná snad jen křídla: v touze po divácké atraktivitě jim tvůrci vyrobili lidské tvářičky s obrovskými mrkacími kukadly. „Roztomile“ se pitvořící muší larvy už balancují na hranici snesitelnosti.
Tu pak překračuje zbytečný dílčí příběh o sovětských muších soudruzích, kteří se pokoušejí let sabotovat. Z historického hlediska je možná na místě, ale zde má podobu nemístné, dětem nesrozumitelné politické satiry plné ohraných protiruských stereotypů.
Cesta na Měsíc 3D je díky speciálním brýlím k vidění trojrozměrně nejen v pražském IMAXu, nýbrž i v běžných kinech. Právě 3D zážitek ji mezi animovanou konkurencí vytahuje na lehký nadprůměr.
***
HODNOCENÍ LN ***
Cesta na Měsíc 3D (Fly Me to the Moon)
Belgie 2008 Scénář: Domonic Paris Režie: Ben Stassen Mluví: M. Sucharda, A. Mišík, M. Mařík, Z. Hess, A. Veldová, A. Remková Distribuce v ČR: Intersonic Premiéra: 15. 1. 2009
