Nad vilou Milada tehdy létal vrtulník a kužel světla protínal noc, v oknech pátral po squatterech, kteří se v budově zabarikádovali při připomínání třetího výročí vyklizení budovy. Po půlnoci policii došla s aktivisty trpělivost a z budovy se začaly ozývat výbuchy a z oken stoupal dým, pak už strážci zákona jednoho po druhém vyváděli z chátrající vily.
Loni v květnu Nejvyšší správní soud vyhověl kasační stížnosti squatterů a nařídil nové jednání u Městskému soudu v Praze, který 24. června 2016 konečně rozhodl a verzi aktivistů na 83 stránkovém rozsudku téměř celou rozcupoval.
O vilu Milada bojovali squateři, teď ji nikdo nechce |
Podle rozsudku, který má server Lidovky.cz k dispozici, výpovědi aktivistů soud často hodnotí jako nevěrohodné či rozcházející se. Stejně tak neuvěřil ani verzi aktivistů, že cestou z vily jim policisté připravili „bicí“ uličku.
„Tvrzení o použití teleskopického obušku soud neuvěřil tím spíše, že i z laického pohledu lze uzavřít, že by zranění v důsledku jeho použití bylo mnohem více, na více osobách a byla by mnohem závažnější,“ píše v rozsudku soudkyně Jana Havlíková.
Rozporuplné podle soudu byla i svědectví aktivistů o tom, že je těžkooděnci zastihli v malé místnosti, kde několik desítek lidí mělo klást pasivní odpor ležením na zemi. Někteří si pak stěžovali, že od policistů s obušky dostali ránu.
  |
Jeden z aktivistů později tvrdil, že ho i přes zranění policie odmítla ošetřit. „Nadto je soudu ze svědeckých výpovědí známo, že policie všem viditelně zraněným nabízela ošetření a odváděla je k sanitkám. Každého z vyvedených kontrolovali a pokud bylo třeba, buď je ošetřili na místě, s vážnějším zraněním je nechali odvézt na ošetření do nemocnice,“ argumentuje na tvrzení soud.
Soud byl prý tendenční
Podle advokátky squatterů Zuzany Candiglioty byl celý proces tendenční a soudci na případ koukali jednostranně. „Svědecké výpovědi squatterů soud nebere v potaz a lékařské zprávy taky nebere v potaz. Jak měli něco dokázat? Takhle neměli vůbec šanci,“ zlobí se.
Proti rozsudku chce Candigliota do dvou týdnů podat kasační stížnost. Na tendenčnost si squatteři stěžovali už i při předchozích soudních jednání a dokonce byl podán i návrh na podjatost.
Vila Milada, ze které byli na konce června 2009 vystěhováni squateři.
Jedním ze zásadních argumentů aktivistů bylo, že policisté celý zásah nenatáčeli. Kamery těžkooděnci vypnuli v chodbě krátce před tím, než začali zatýkat a vytahovat lidi z rozpadajícího se baráku.
„Soud současně vyšel z obecně známé skutečnosti, že se technika v této oblasti nebyly malé mobilní kamery s nočním viděním běžně dostupné a rozšířené, jako je tomu nyní,“ píše soudkyně. V budově prý totiž byla tma a nebylo by během akce policistů nic vidět. „Dalším závěrem soudu je, že pořízení video záznamu zákroku uvnitř vily nebylo za shora uvedených okolností možné,“ píše se v usnesení.
S podobným tvrzením ale squatteři nesouhlasí. „Ústavní soud několikrát upozornil, že pokud policie provádí takové zásahy, tak se musí celé natáčet. Tady byla kamera vypnutá. Natáčí, co se jim hodí. Tma byla i na té chodbě a tam natáčeli,“ argumentuje Candigliota.
Také se podivuje nad tvrzením policie, že ke zraněním jejím přičiněním nedošlo. „Tady ale policie tvrdí, že nikoho nebilia přitom nikdo nekladl odpor a přitom došlo ke zraněním. A policie odpovídá za to, aby vysvětlila, jak k tomu došlo,“ upozorňuje Candigliota.
Šumavská blokáda
Ústavní soud totiž před časem rozhodl, že pokud někdo klade pasivní odpor policisté mu nemohou způsobovat bolest, aby ho dostlali z místa. Příkladem podle Candiglioty může být květnový nález Ústavního soudu, který dal za pravdu aktivistům ze Šumavy. Ti si stěžovali, že je policisté škrtili a za límec jim třeba i sypali mravence.
Ústavní soud navíc u případu ze Šumavy mimo jiné konstatoval, že celou věc Generální inspekce bezpečnostních sborů bagatelizovala a špatně vyšetřila. Server Lidovky.cz později upozornil, že inspektoři po rozsudku znovu případ otevřeli.
Chátrající vila
Prvorepubliková vila Milada byla naposledy obývaná v roce 2009. Tehdy ale squattery po dramatickém vyjednávání z budovy dostala policie. Od té doby si neví Praha 8 s chátrajícím objektem rady. Univerzita Karlova měla v plánu vybudovat v Miladě učebnu, kde by byly přístupné kurzy pro veřejnost. Realizace plánů se však zatím nepřiblížila a bývalý squatt je nadále opuštěný.
Poslední squatt v Praze v usedlosti Cibulka byl vyklizen minulý rok v květnu. Jak napsal server Lidovky.cz, zdrožovali se tam i lidé, kteří později byli obviněni v kauze přípravy teroristického útoku na vlak. Po několika týdnech pak majitel usedlosti objekt zabezpečil velkým plotem.
