Poté, co se uskutečnily svobodné volby v Polsku, Maďarsku, Venezuele nebo na Filipínách, se tam podle Albrightové objevili lidé, kteří nevěří v demokracii. „Voliči si musí dávat velký pozor na to, zda jejich kandidáti říkají pravdu nebo si jenom vymýšlejí nějaká hesla,“ konstatovala Albrightová. „Neříkám tím ale, že vůdci v současné Evropě jsou fašisté. Také se mi nelíbí, že když někdo nesouhlasí se svým oponentem, hned ho označuje za fašistu,“ dodala.
‚Neamerické, příšerné, směšné a hloupé.‘ Albrightová se opřela do Trumpa, pro Putina je prý darem |
Okupace bývalého Československa hitlerovským Německem 15. března 1939, znamenala pro pražskou rodačku a první ženu na postu ministryně zahraničí USA Albrightovou začátek nového života. Ve dvou letech se pro ni všechno změnilo, protože její otec, diplomat Josefa Korbel, místo plánované práce pro československý stát po vyhlášení protektorátu emigroval s rodinou do Velké Británie. Po návratu do osvobozené vlasti Albrightová zjistila, že bylo zabito 26 lidí z její rodiny. Právě vzpomínkou na události v březnu před osmdesáti lety začíná kniha Albrightové.
„Je potřeba pochopit, proč se něco takového stalo. Jedním z důvodů byla mnichovská dohoda a fakt, že země, kde jsem se narodila, byla prodaná svými spojenci a všechno se změnilo,“ uvedla Albrightová.
V pondělní Evropě se před nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu více než fašismus skloňuje slovo populismus. „Uvědomuju si, že populismus má špatné jméno, ale pravdou je, že demokracie potřebuje lidi, takže mi populismus nepřijde tak špatný. Fašismus je něco jiného, nemá žádný respekt před ústavou, tisk považuje za nepřítele, tvrdí, že všichni lžou, a má jednoho neomylného vůdce,“ podotkla Albrightová. V knize Fašismus Varování píše, že fašistou je ten, „kdo se silně identifikuje s celým národem nebo s celou skupinou obyvatel a uzurpuje si právo mluvit jejich jménem, nezajímají ho práva ostatních a je odhodlán použít k dosažení svých cílů veškeré nutné prostředky včetně násilí“.
Ústavní příchod Hitlera i Mussoliniho
Na právnické fakultě Albrightová poukázala na to, že ústavně přišel k moci třeba nacistický diktátor Adolf Hitler i italský fašistický vůdce Benito Mussolini. Besedu moderoval ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský, podle nějž Albrightová pojem fašismus používá obecněji, tedy ne výhradně ve vztahu k Itálii.
Albrightová na univerzitě hovořila také o technologiích a globalizaci. Zdůraznila, že ačkoliv globalizace přináší lidem evidentní výhody, přichází s ní i úskalí. Častěji například lidé prostřednictvím technologií sledují spíše to, čemu věří. Zároveň lidé nechtějí přijit o svou identitu a mají tendence se srovnávat s ostatními a snažit se být lepší než oni; když nejsou, rozhněvává je to, uvedla.
Albrightová zdůraznila, že je špatné si představovat, že jedna země bude ta nejlepší a na prvním místě. Zjevně tak narážela na volební slogan amerického prezidenta Donalda Trumpa „Amerika především“. Albrightová zdůraznila, že demokracie není jen vládou většiny ale závisí také na právech menšin. Pravě různorodost přitom označila, za hlavní přednost USA.
‚Putin chce část Evropy‘
Albrightová hovořila také o ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi. Podle ní hraje se Západem hru a usiluje o to, aby „tato část Evropy patřila jemu“, ne aby byla v NATO a EU.
Albrightová se v úterý zúčastní oslavy 20. výročí vstupu ČR do NATO a měla by být jednou z osobností, kterým ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) udělí nové ocenění. Medaili za zásluhy o diplomacii dostanou ti, kdo o vstup ČR do NATO zasloužili. Česká rodačka a milovnice broží má na své současné cestě v Praze připnutý na hrudi Řád bílého lva. Nejvyšší české státní vyznamenání jí udělil v roce 1997 tehdejší český prezident Václav Havel.
Albrightová je autorkou i dalších publikací: pamětí Madeleine - Nejlepší ze všech možných světů (2003), knihy Mocní a všemohoucí: úvahy o Bohu, Americe a mezinárodních vztazích (2006) či vzpomínkové knihy Pražská zima (2012).
