Odhalení kontroverzního sousoší s názvem Na stráži míru provázely před dvěma týdny projevy bývalých pohraničníků, kteří oslavovali svou úlohu během studené války. Proti tomu se distancovala jak politická reprezentace Chebu, tak řada obyvatel. Vznikla dokonce petice s půl tisícem podpisů, která žádala odstranění sousoší z vrchu Dyleň– poblíž vedly před revolucí ostnaté dráty bránící lidem opustit republiku.
Pietní akt v pankrácké věznici připomněl popravu Horákové |
„Žádáme okamžité odstranění pseudopomníku strážců komunistických hranic na Dyleni. Vyzýváme radní města Chebu, aby zapůjčenou sochu pohraničníka vrátilo zpět do depozitáře,“ píše signatář petice Jiří Kotek v prohlášení.
Komu vadí Strážce míru? diví se rozčilený pohraničník
Za instalací sousoší stojí bývalý podplukovník ČSLA Antonín Hofmann, který chtěl poblíž postavit zároveň vojenské muzeum a město mu skulpturu na dobou neurčitou pronajalo. „Svobodně jsem se rozhodl, že tu sochu chci a svobodně jsem se rozhodl, že tam ta socha nebude,“ odůvodňuje Hofmann, proč se jí po kritice rozhodl vrátit. „Třetí neděli čelím kampani, která se rozpoutala na základě nějakých hloupých výroků,“ sdělil.
Práci pohraničníků ale z části obhajuje. „Lidé, kteří se rozhodli přes ten plot lézt byli většinou ozbrojeni, což dokazuje, že tam zemřelo pár dětí – těch kluků na základní vojenské službě. Oni věděli, do čeho se pouští a nevidím žádný důvod, proč bych je měl litovat,“ dodal.
Odstranění sochy pobouřilo předsedu národní rady Klubu českého pohraničí Milana Richtera, který sdružuje bývalé příslušníky pohraniční stráže a jejich sympatizanty. „Prostě sprostota. To sousoší se jmenuje Na stráži míru. Jestli někomu vadí, tak je to jeho problém. Proti majiteli toho pozemku, který to z vlastní vůle nechal instalovat, jsou vedeny sprosté útoky,“ tvrdí.
Návrat do zahrady
„Z té akce Klubu českého pohraničí, jsme nadšeni nebyli,“ přiznal starosta Chebu Petr Navrátil (ČSSD). Po akci se sešel s Hofmannem a dohodli se, že se socha vrátí zpět městu. „S největší pravděpodobností se socha opět objeví v klášterní zahradě v Chebu, kde bude přístupná jako dosud,“ predikuje Navrátil. V zahradě stála např. vedle sochy Lenina.
Socha stála do roku 1989 jako symbol pohraničníků. „Byla v tom zase schovaná ta lež, to byl dozorce, on nehlídal tu hráz proti nějakému vnějšímu nepříteli,“ řekl signatář Charty 77 Otakar Mika pro Českou televizi. Při pokusu o překonání hranic do Německa a Rakouska zemřelo 282 lidí. Z toho bylo 145 z nich zastřeleno.
I na straně komunistických strážců hranic byly ale ztráty. Od roku 1948 do roku 1989 zemřelo 584 vojáků. Z toho ale jen 11 zahynulo po střetu s „narušiteli hranic“. Většina příslušníků (243) zemřela na následky různých nehod. Až 185 vojáků spáchalo sebevraždu a při manipulacemi s výbušninami skonalo 47, uvádí Prokop Tomek, vědecký pracovník Historicko-dokumentačního odboru VHÚ.
Kontroverzní socha pohraničníka byla instalována v Chebu v roce 1955 a jejím autorem byl tehdejší národní umělec Jan Hána. Po revoluci v roce 1989 byla odstraněna.
