Vzávěru loňského roku jsem byl minulým předsedou vlády požádán, abych se stal členem Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). I když jsem měl praktické zkušenosti s financováním, hodnocením a řízením výzkumu jak na naší, tak evropské úrovni, delší dobu jsem váhal. Důvod byl jediný. Tolik příběhů o zákulisí a způsobech zajišťování financí pro tuto oblast jsem vždy slyšel pouze v souvislosti se stavebními zakázkami. Realita je ovšem daleko horší.
Za velikými slovy o vědě je především boj o peníze, věda, vědecké a vývojové ústavy jsou často používány pouze jako nástroj k dalšímu tlaku na peníze. Metody prosazování dílčích zájmů a zajištění neměnnosti stávajícího stavu se nezastaví ani před placením nátlakových skupin, skandalizováním, pomlouváním, snahami o diskreditaci kolegy atd. Poslední vývoj mne vede k tomu, že nedojde-li ke změně chování některých členů Rady a změně její práce, předložím premiérovi rezignaci na své členství.
Věda nemá sloužit sama sobě, ale jako prostředek k rozvoji naší společnosti a jejímu udržení se mezi předními zeměmi světového společenství. Jak stávající stav změnit? Dovolím si předložit pár návrhů.
Zefektivněme proces vědy, výzkumu, inovace Měl by tu být jeden rozdělovaný rozpočet a jeden základní zdroj financí. K tomuto základnímu zdroji se mohou přidávat zdroje ze soukromého sektoru.
Celá oblast má být financována z jednoho místa. Ideálním místem je RVVI, která by ovšem neměla být sestavena ze zástupců vlivových skupin, nýbrž těch, kteří peníze takto rozdělené přímo využívají. Jinými slovy, nebudou tam zástupci těch, kteří jsou přímo či nepřímo zainteresováni na toku rozdělovaných finančních prostředků.
Finanční prostředky se musí rozdělovat pro jednotlivé obory. Bylo by potřeba zastavit dvacetiletou praxi, kdy se peníze dávají instituci, která je využije bez jasného výsledku a s pochybnou efektivitou. Často jsem slýchal argument, máme na to nárok a na výsledky se neptejte. Buď je hodnocení složité, či se výsledky teprve uvidí.
Finanční prostředky v jednotlivých oborech by měly být vysoutěženy. Do soutěže se mohou přihlásit jednotlivé ústavy, které si tak bez zbytečných mezičlánků mohou přijít na více finančních prostředků než za dnešního stavu. Ti nejlepší z nejlepších budou mít jistotu pětiletého grantu a 100 procent prostředků, ten nejhorší bude mít jistotu jen na rok. Škála například v pětibodové stupnici, jak je tomu v Británii, umožňuje velice dobré rozdělení podle kvality a výsledků.
Způsob hodnocení musí vycházet z těch principů, které jsou již léta uplatňovány ve vyspělém světě. Nevymýšlejme vymyšlené. Převezměme, co je funkční.
Naše země má jen deset miliónů obyvatel a pouze malá část je schopna být těmi, kdo se v oblasti vědy, výzkumu a inovací uplatní.
Přestaňme zdůrazňovat význam vědy a začněme konat ve směru co nejvyšší efektivity celého procesu věda, výzkum, inovace. Ucpěme zbytečné díry, kterými nám unikají desítky miliónů, a zaveďme transparentní systém rozdělování prostředků, a hlavně hodnocení výsledků. Změňme celý systém včas, než po roce 2013 zjistíme, že nejsme schopni ze státního rozpočtu financovat provoz všech vystavěných vědeckých a inovačních center, která u nás z peněz EU během příštích pár let vyrostou.
O autorovi| JAROSLAV MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
