LN: Máte za sebou slyšení v europarlamentu. Oproti grilování před pěti lety z vás čišela profesionalita a sebevědomí. Cítila jste to také tak?
Ano, samozřejmě. Mám za sebou pět let práce v Komisi a stovky veřejných vystoupení, většinou před kamerami, včetně mnoha slyšení v Evropském parlamentu. Tohle slyšení je nicméně speciální disciplína. Pro mě je to významná chvíle. A to ze tří hledisek. Jednak je to moment, kdy se budoucí komisaři představují poslancům, kteří prošli demokratickou volbou v evropských volbách, a mají tudíž zcela správně rozhodující hlas v tom, zda mají kandidáti dostatečnou kompetenci, morální kvality, odolnost vůči tlakům.
Zadruhé je to otázka reputace státu. Pokud mají komisaři problémy ve slyšení, je to vždycky vnímáno i jako problém státu. Takže závazek neudělat ostudu své zemi byl u mě velmi silný. A zatřetí, moje reputace, být dokonale připravena, podat profesionální výkon, zvládnout to v angličtině, což je, marná sláva, pořád cizí jazyk. Měla jsem po slyšení dobrý pocit.
LN: Co považujete za svůj největší úspěch v předešlém působení v EK a naopak co šlo udělat lépe?
Měla jsem těžké portfolio, které se mimochodem v nové Komisi rozděluje mezi tři komisaře. Je tam řada úspěchů, můžu jmenovat jen některé. Evropa je i díky mé práci lépe vyzbrojena proti závažné přeshraniční kriminalitě, nevyjímaje financování terorismu, praní špinavých peněz a zneužívání evropských financí. Evropané mají jako spotřebitelé posílena práva, včetně vymahatelnosti těchto práv.
A mají též zpět pod svou kontrolou to, co se děje s jejich osobními údaji. Neúspěch? Nedotáhla jsem návrh na kolektivní žaloby ve spotřebitelských sporech, ale je to na dobré cestě, dotáhne to můj nástupce. A nepodařilo se mi dotáhnout svůj boj proti zemím, které do Evropy posílají peníze k vyprání nebo financování terorismu. Budu na tom ale dál pracovat v nové pozici.
