PRAHA Respektovaný tchajwanský expert na zahraniční politiku Fredrick F. Chien navštívil Prahu několik měsíců poté, co se na Tchaj-wanu ujala po osmi letech v opozici moci opět vláda Národní strany (Kuomintangu). Tchaj-wan je sice fakticky suverénní, svobodný a demokratický stát nezávislý na Pekingu, ale oficiálně je součástí Číny. Nynější opozice usiluje o formální nezávislost. Osm let jejího vládnutí zcela zablokovalo vztahy s Pekingem. Čína dokonce přijala zákon, který jí dovoluje použít na získání Tchaj-wanu síly. Nový prezident Ma Jing-ťiou vyhlásil nový kurz. Odmítl politiku svých předchůdců a vyhlásil, že je ochoten zahájit dialog o znovusjednocení Číny.
* LN Věříte ve znovusjednocení Číny?
Ano, věřím. Bude to výhodné pro obě strany. Ale neočekávám sjednocení v blízké či dohledné budoucnosti.
* LN Proč ne?
Čínská republika na Tchaj-wanu je svobodná a demokratická země. Všichni naši lidé jsou svobodní, mají všechna lidská práva. V pevninské Číně pokročili s modernizací a ekonomickým rozvojem, avšak - co se týče politiky - problém s lidskými právy trvá. Další věcí je svoboda. Číňané jsou svobodnější. Všude v Evropě například vidíte čínské turisty. Ale spousta dalších svobod jim schází. A nejdůležitější je demokracie. Lídři ČLR tvrdí, že u nich je určitá demokracie, že se tam na místní úrovni konají opravdové volby. Ale všeobecné volební právo pro nejvyšší vládní funkce tam není.
* LN Takže rozdíl v politickém systému je překážkou sjednocení?
Ano. V nynější situaci je to extrémně obtížné, v podstatě nemožné. Ano, věřím ve znovusjednocení, ale jsem realista a na obzoru je nevidím.
* LN A proč by se vlastně měla Čína sjednocovat?
Máme společné kulturní dědictví. Většina obyvatel Tchaj-wanu má kořeny v pevninské Číně. Ale hlavně: sjednocení je jedinou alternativou, kterou máme. Pevninská Čína zaujala tento postoj: nikdy se nevzdá svého práva použít síly v případě, že Tchaj-wan vyhlásí nezávislost. Jestliže ji vyhlásíme, bude to pro nás osudné, bude to mít katastrofální důsledky.
* LN USA by vás ale chránily, nebo ne?
Americký Zákon o vztazích s Tchaj-wanem z roku 1979 nám dovoluje kupovat od USA zbraně k sebeobraně. A také říká, že - kdyby Tchaj-wan čelil útoku zvenčí -kongres a administrativa rozhodnou, jaké kroky učiní. Takže to není automatické. Pevně věřím, že nás budou bránit, jestliže útok nevyprovokujeme. Budete-li provokovat, zapomeňte na to, říkali mi vlivní přátelé v USA.
* LN Jak hodnotíte politiku nového prezidenta Ma vůči ČLR?
Prezident Ma si je vědom důležitosti pevninské Číny. Je to jediný potenciální zdroj nepřátelství vůči Tchaj-wanu. Nyní je ČLR náš nejdůležitější obchodní partner. Je to velice důležitý zdroj příjmů pro náš byznys. Proto bychom je neměli urážet. Měli bychom s nimi udržovat velice dobré vztahy. Proto udělal prezident Ma dobrou věc, když řekl, že přehodnotí politiku uplynulých osmi let a zkusí obnovit zablokovaný dialog s ČLR.
* LN A daří se to?
Hlavní problém jsou rozdílné politické systémy. Peking dnes uvažuje takto: s panem Ma je to v pořádku, ale co když lidé na Tchaj-wanu za čtyři roky zvolí jinou vládu? My se ale nemůžeme vzdát demokracie!
* LN Co tomu říkají Tchajwanci?
Jsou frustrovaní. Ale opakuji. Nezávislost zní jako slogan krásně, ale jejím důsledkem by byla zkáza. Pevninská Čína by ani nemusela vést válku. Stačil by raketový útok na několik cílů. A naše ekonomika by zkolabovala.
* LN Proč vlastně Peking tak trvá na svém odporu k nezávislosti Tchaj-wanu?
Čína je země plná rozporů. Sjednocuje ji nacionalismus. Proto jsou tak neústupní vůči Tibetu, Ujgurům či Tchaj-wanu. Čína nepotřebuje Tchaj-wan - ke sjednocení může dojít za sto let - potřebuje ale lepidlo, které ji drží pohromadě.
* LN Je Čína nebezpečná i pro jiné země vedle Tchaj-wanu?
Máme již čtvrtou generaci vůdců ČLR. Mao Ce-tung se zapsal do dějin tím, že ovládl celou Čínu. Teng Siao-pching Čínu zmodernizoval. Ťiang Ce-min získal zpět Hongkong a Macao. Chu Ťin-tchao může získat Tchaj-wan -tím by se zapsal navždy. To ale není možné. Takže se rozhodl vymýtit v Číně chudobu. To se nepodařilo za uplynulých tisíc let žádnému z vládců. Dnes má předseda Chu příležitost. A aby toho dosáhl, jednoduše si nemůže dovolit vnější vojenské aktivity. Až na Tchaj-wan. Jestliže vyhlásíme nezávislost, budou muset zaútočit.
***
Peking a jeho „tvář“
Fredrick F. Chien přirovnává Tchaj-wan k poplatným státům dynastie Čching ve druhé polovině 19. století (např. Korea), které odváděly Pekingu poplatek v podobě zboží. Čína se jim na oplátku štědře odměňovala. Když chtělo Japonsko v roce 1876 uzavřít diplomatické styky s Koreou, zeptalo se nejprve v Pekingu. Tam jim řekli, že se nevměšují do záležitostí svých poplatných států. Poddanský vztah existoval jen proto, aby si dynastie Čching zachovala tvář. „A jsme u dnešní reality,“ vysvětluje Chien. „Musíme je nechat, aby si zachovali tvář, oni pak budou štědří,“ uzavírá.
