BERLÍN/PRAHA Někdejší sovětský vůdce Michail Gorbačov připravoval v roce 1987 převrat v NDR, jehož cílem bylo zbavit moci tamního vládce Ericha Honeckera. Právě s tímto tvrzením nedávno přišel deník Berliner Morgenpost. Podle něj měl šéfa východoněmeckých komunistů Honeckera nahradit reformní komunista Hans Modrow, který pro Moskvu představoval vhodného představitele perestrojky. Gorbačovovi také prý vadilo, že Honecker vydal příkaz střílet na hranicích. Honeckerovi – komunistovi ze staré školy – se ale přesto podařilo ve funkci ještě dva roky do období pádu berlínské zdi vydržet. O co šlo? Jednu z klíčových rolí v celém příběhu sehrál podle listu Markus Wolf, který tři desetiletí řídil špionážní aktivity NDR v zahraničí. Ten ve studené válce patřil mezi největší špionážní esa. Svého času byl dokonce přezdíván „muž bez tváře“. Západní rozvědky totiž dlouho neznaly jeho podobu. V únoru 1987 však nenadále oznámil, že ve Stasi končí.
Oficiálně svůj krok odůvodnil tím, že se chce věnovat spisovatelské činnosti. Jako mnohem pravděpodobnější se ale nyní jeví jiná verze. Jak uvedl někdejší šéf berlínské SED Günter Schabowski, vybrala si Moskva Wolfa k tomu, aby připravil Honeckerův pád.
Kvůli celé věci se také v Drážďanech na jaře 1987 uskutečnila konspirační schůzka. Té se kromě Wolfa a Modrowa, který šéfoval drážďanské stranické organizaci, zúčastnil také Vladimir Krjučkov – jeden z vedoucích představitelů KGB a Gorbačovův důvěrník. Východoberlínská vláda neměla o pravé příčině návštěvy Krjučkova ponětí. „Před politbyrem ji vydával za prázdninovou cestu, Jak průvodce si ale vybral Wolfa. Už tehdy mi to přišlo podivné,“ řekl Schabowski.
Gorbačov přes svého mluvčího vzkázal, že už si nepamatuje, zda Krjučkova za Modrowem poslal. Konání schůzky potvrdil ale nyní 81letý Modrow. „Krjučkov chtěl ode mě vědět, jak posuzuji situaci v NDR,“ podotkl. Modrow však již neuvedl to, zda se hovořilo o státním puči. O převratu se však Krjučkov zmínil v rozhovoru s vědcem Manfredem von Ardennem, kterého se ptal, zda si umí představit Modrowa jako Honeckerova nástupce.
Armáda Wolfa nepodpořila Wolfův důvěrník Günter Bohnsack přímo řekl, že již existovaly plány pro reorganizaci vedení země. Podle něj se ale puč nezdařil hlavně proto, že se Wolfovi nepodařilo získat na svou stranu armádu. Odpor Gorbačova k Honeckerovi potvrzují prý i záznamy z Kremlu. Všimla si ho i tajná západoněmecká služba BND s tím, že novou sovětskou politiku měl v NDR prosazovat právě Modrow. Paradoxem je, že Modrow se nakonec do vedení NDR dostal. V listopadu 1989 se stal ministerským předsedou NDR. I později Modrow pokračoval v postkomunistických kruzích v politice. V roce 1999 byl třeba zvolen do Evropského parlamentu.
