Šéf Biologického centra Akademie věd a virolog Libor Grubhoffer považuje prudký pokles provedených odběrů za velkou chybu. Může dokonce představovat „utajený var“ v současné pandemické situaci. „Zdá se, že lidé ztratili zájem a motivaci nechat se testovat. Dokonce i v situaci, kdy na sobě pozorují příznaky,“ řekl pro Lidovky.cz.
  |
Důkazem, že Česko nemá vyhráno, je podle Petra Smejkala, šéfepidemiologa IKEM, ukazatel pozitivity. Výrazně neklesá a onemocnění se prokáže u víc než čtvrtiny testovaných za den.
„Záchyt 25 procent pozitivních je stále velmi vysoký, říká nám, že v populaci je víc viru, než víme. Číslo by mělo být kolem pěti procent, abychom si mohli říci, že máme virus pod kontrolou,“ řekl. Lidí, kteří nemají příznaky, a přesto nemoc šíří, je podle něj v populaci stále hodně.
Podobně situaci vidí i epidemiolog Rastislav Maďar, jenž rovněž volá po větším počtu odběrů. „Na stále vysoké pozitivitě testů je vidět, že prověřovat by se mělo víc lidí. Ti s příznaky však na test často nejdou, protože nechtějí komplikovat život sobě ani svým kontaktům. Anebo někteří kontakty úmyslně ani neuvedou,“ vylíčil pro Lidovky.cz Maďar.
Naděje, ale i velká výzva pro letecké dopravce. Aerolinky se chystají na přepravu vakcíny |
S téměř nulovou motivací lidí chodit na testy chce nyní bojovat i vláda. Pomoci by mohly dotační programy pro firmy, jež kvůli prevenci kontrolují zaměstnance na vlastní náklady. Premiér Andrej Babiš (ANO) zase navrhl, aby byly antigenní testy pro lidi zcela zdarma.
Pětatřicetiletá Andrea, která pracuje v logistické firmě u Prahy, se s „lehčím“ covidem potýká již víc než týden. Na testy ale nešla. Její zaměstnavatel ji k tomu ani nepřemlouval. Ba naopak. „V práci mi řekli, že mám zůstat doma, nemoc pořádně vyležet a pak pracovat z domova. Hlavně prý nemám volat na hygienu a hlásit kontakty,“ řekla Andrea serveru Lidovky.cz.
Podle expertů tento scénář není nikterak ojedinělý. „Bohužel se množí zprávy, jež ale nemohu ověřit, že někteří zaměstnavatelé vybízejí své zaměstnance, u kterých se objeví příznaky respirační infekce, aby jen zůstali doma a na test nechodili. Pokud se to opravdu děje, je to špatně. Spousta jejich potenciálně nakažených kontaktů nám pak uniká a nemoc šíří dál,“ řekl LN epidemiolog Petr Smejkal.
Naopak příkladný je podle něj postup mladoboleslavské Škodovky, která se sama pustila do masivního testování svých zaměstnanců. „V současnosti měsíčně provádíme zhruba 2500 testů. Zaměstnanec test PCR nehradí, pokud je prověřován pro podezření na covid-19 nebo z důvodu pracovní cesty za hranice,“ řekla LN mluvčí společnosti Kamila Biddle.
„Odměna“ pro firmy
Šéf resortu zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) o víkendu naznačil, že by stát mohl odpovědné firmy „odměnit“ dotacemi, ovšem na antigenní testy, které jsou levnější, avšak méně spolehlivé, než metoda PCR. Výsledek antigenního testu je znám po provedení výtěru z nosu zhruba do 15 minut.
Pokles testování trápí i kraje a volají po změně strategie. Tu ministr Blatný o víkendu bez bližších podrobností připustil. Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák v pondělí na Twitteru napsal, že lidé nejsou k testům indikováni. Dodal, že je z vývoje v rozpacích.
Epidemiolog Smejkal má ale jasno. Antigenními testy by se měli podle něj plošně testovat i učitelé, zdravotníci či zaměstnanci rizikových provozů, zejména tam, kde musí pracovat neodděleně hodně lidí pohromadě. Problémem jsou ale finance. Premiér Andrej Babiš však nově naznačil, že antigenní testy by mohl plně hradit stát. „Já si myslím, že bychom to měli udělat zadarmo,“ řekl v neděli v České televizi.
Právě na antigenní testy sází i virolog Libor Grubhoffer, který by se dokonce nebránil plošnému testování, k jakému se uchýlilo například sousední Slovensko. „Nečekal jsem, že ochota lidí se otestovat půjde tak dolů. Proto bych nyní plošné testování podpořil,“ uvedl. Naopak epidemiolog Rastislav Maďar v něm cestu nevidí, stejně jako většina vládních představitelů.
Zmatená čísla
O poznání jiný názor na testování sdělil LN přednosta Kliniky infekčních a parazitárních chorob Nemocnice Na Bulovce Jiří Beneš. Mixování antigenních a PCR testů podle něho vnese do řeči čísel další chaos.
V pondělí přibylo v Česku 4377 případů covidu, o tisíc méně než před týdnem. Skóre PES zůstává na 57 |
„Doposud byla diagnostika založena na metodě PCR, nyní to bude podle antigenů, které jsou méně citlivé, tedy budou chodit nižší čísla, méně lidí se tím prokáže. Už jen přechod na jinou testovací metodu čísla změní,“ řekl LN Beneš.
Upínat se proto k číslům ukazujícím počty nakažených není podle něho užitečné. „Rozhodně je důležitější sledovat počty hospitalizovaných a vážných případů v nemocnicích. To jsou ta nejvěrohodnější čísla, která nyní máme,“ dodal.
Ačkoli i tyto údaje v posledních dnech klesaly, nelze z nich s jistotou vyčíst, že epidemii dochází dech. Data o počtu úmrtí na covid má podle šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška smysl zveřejňovat zhruba po třech dnech až týdnu.
„V reálném čase se údaj o zemřelém nedostane ani v obecné době do centrálních statistik,“ vysvětlil Dušek. Pozdější korekce dat podle něj vyvolávají u veřejnosti představy, že se statistiky zpětně mění.
