* V českých zemích se řasy vyskytují především ve vodním prostředí. Je v tropech situace hodně odlišná?
Řasy žijí mimo vodu i ve zdejším prostředí, ale je pravda, že pro většinu druhů sinic a řas je u nás prostředí velmi nehostinné. Hlavně kvůli vysychání spojenému s kolísáním teploty, což je pro mikroorganismy problém. Ne že by se zde vůbec nevyskytovaly terestrické druhy řas, je jich spousta, ale v tropech jich je dramaticky víc. Alespoň se tak zdá podle toho, co víme. A je to prostě proto, že zejména v podrostu tropického deštného lesa je stálá vlhkost a teplota nad 20 stupňů. V tropických ekosystémech hrají terestrické řasy a sinice daleko větší ekologickou roli než v ekosystémech temperátních (mírného pásma, pozn. red.).
* Jak se řasy dostaly na souš a jak se dokázaly přizpůsobit životu v deštném lese?
Jednou z typických adaptací je to, že zjednodušují svou morfologii, protože jejich zájmem je, aby měly co nejmenší poměr povrchu a objemu svých buněk. Vodní řasy jsou často morfologicky (tvarovým uspořádánímm, pozn. red.) složité. Terestrické řasy jsou z větší části kuličky nebo oválky - to je adaptace na to vysychání. Kromě toho mají ještě další adaptace na vysychání, třeba sliz nebo tlustou buněčnou stěnu.
* Ale možnost žít na souši řasy jistě zkusily během evoluce vícekrát.
Jenom u zelených řas máme v tuto chvíli zdokumentováno řekněme patnáct nezávislých pokusů o invazi do terestrických mikrobiotopů, jako je třeba povrch kamenů nebo kůra stromů. Nebo povrch listů v tropech. Vytrvalé listy stromů v tropickém deštném lese jsou biotopem pro tyto organismy zcela typickým.
* List ovšem žije jen relativně krátkou dobu.
To platí v našich podmínkách. V tropech jsou na některých stromech listy dlouhé roky. Probíhá na nich poměrně zajímavá a složitá sukcese (změny druhové složení na daném místě v průběhu času, pozn. red.) organismů (řas, lišejníků, mechorostů) a po několika letech je většina listů ze 70 až 80 procent porostlá nějakým mikroorganickým povlakem. Nejprve se objevují řasy, později i složitější organismy jako játrovky či lišejníky. Pak list spadne, protože už je stromu de facto na nic.
* V tropickém lese roste až 200 druhů stromů na jednom kilometru čtverečním. Jak je to s řasami? Liší se řasy strom od stromu nebo světlina od světliny?
To kdybychom věděli! Ukazuje se, že zdaleka nejvíc ovlivňují lokální diverzitu klimatické a světelné podmínky. To znamená, že se tak úplně neliší strom od stromu nebo světlina od světliny, ale spíš podle nadmořské výšky nebo podle lokálních klimatických podmínek. Zatím ale toho o tropických řasách víme tak málo, že narážíme na neznámé typy a rody i ve vzorcích, které můžeme sebrat třeba v parku u letiště. hs
Z pořadu Natura Českého rozhlasu Leonardo, pořad je dostupný v MP3 archivu na www.rozhlas.cz/leonardo
