Všiml si toho každý, kdo se o hudbu zajímá víc než jen povrchně. Některé významné kapely hudební scény Českou republiku vytrvale míjí, jako by neexistovala (Modest Mouse), někdo sem zabloudí až po mnoha letech, nicméně „přece“ (Tom Waits), jiní se na koncertě pořádně zapotí, aby dokázali, že není ještě příliš pozdě (Primal Scream).
Ale blýská se na lepší časy. Dokazuje to mj. vystoupení The Gutter Twins, kteří do Prahy zavítají ve čtvrtek. Projekt, který byl kultovní ještě před tím, než se jeho členové domluvili na první písničce, se českému publiku představí poprvé a jen několik týdnů po vydání debutové desky. Ostatně netuše tuto příjemnou nadcházející událost, jarní koncert ve Vídni navštívilo mnohem více českých hostů, než aby se tento výlet dal klasifikovat jako rozmar osamělého fanouška.
U zrodu stojí historka U Gutter Twins je jistota, že jejich nahrávka bude mít v budoucnu svého nástupce a koncertní šňůra plynulé pokračování, jen velmi malá. Koneckonců od prvního impulzu a slov ke hmatatelným činům uplynulo dlouhých pět let.
U zrodu stojí (pravděpodobně vymyšlená či alespoň značně přibarvená) historka, kdy Mark Lanegan, bývalý zpěvák amerických Screaming Trees, t. č. ceněný sólový umělec, prozradí novináři (neexistující) plány o spolupráci s Gregem Dullim, bývalým frontmanem Afghan Whigs a mozkem projektu Twilight Singers. Ten se o tom ale dovídá až od neodbytného novináře. „Spolupráce s Markem Laneganem? O tom nic nevím... Ale nakonec, proč vlastně ne?“
Psal se rok 2003. Oba hudebníci byli příliš pracovně vytížení, než aby se ke společnému skládání a nahrávání dostali dříve než za pár let. Výsledek – dvanáctiskladbové album Saturnalia – je ale dokonalé, dech beroucí dílo.
O autorství skladeb se Lanegan a Dulli rozdělili téměř rovným dílem. Rukopis každého z nich je přitom poznat velmi snadno: Dulliho přesné aranže, cynické texty, ostřejší, jasnější hlas; Laneganovi sedí temné balady, které doprovází jeho zastřený, chraplavý vokál a la Tom Waits. Oba jsou silné charismatické osobnosti, které jejich talent a schopnosti vystřelily na vrchol alternativní hudební scény hluboko v 90. letech.
Kooperace takových dvou individualit, navíc povahově dost rozdílných, mohla skončit fiaskem, nebo něčím výjimečným. Ovšem už singl The Stations nenechá nikoho na pochybách, jak příběh „dvojčat z kanálu“ končí.
„Lidi na jedno použití/ Milenci jen ke zlomení srdce/ Hrst plná prášků/ A žádný život, který by se dal vzít...,“ zpívají Lanegan a Dulli v duetu Front Street, která je spolu s All Misery/Flowers, Idle Hands nebo Dulliho God’s Children nejvýraznější písní desky. Doufejme, že spojení na albu Saturnalia také není „jen na jedno použití“.
HODNOCENÍ LN ***** The Gutter Twins: Saturnalia
Sub Pop / Day After 2008
