Skupinu Orlík (s názvem podle hospody, kam chodili její členové s oblibou pít) založil v roce 1987 v Praze Daniel Landa (zpěv) a David Matásek (kytara), k nim se přidali ještě Jakub Maleček (baskytara), který k souboru přišel z kapely Tři sestry, a bubeník Martin Limburský. V době své existence šlo o nejdůležitější skupinu české skinheadské scény. „Nic než národ, Čechy Čechům,“ znělo heslo kapely.
Orlík byl do určité míry, zejména svou nacionalistickou a silně vlasteneckou rétorikou, intelektuálního původu. Poslouchalo je např. velké množství vysokoškoláků. V roce 1990 vydali u Monitoru EMI první desku Oi! - Miloš Frýba for President. Ta se masově prodávala a řada písní z ní u tehdy dospívající generace takřka zlidověla (Čech, Bílej jezdec, Skinhead).
Ostatně i dnes má Orlík velké množství fanoušků. „Pro všechny fanoušky a fanynky Danovy bývalé kapely Orlík: dostavte se v co největším počtu a pokud možno si na sebe vemte trička, mikiny nebo polokošile s logem kapely Orlík, ať Dan Landa vidí, že i 17 let po rozpadu Orlíku je v bývalém Československu dost lidí, kteří Orlík poslouchají,“ vyzývá fanoušek v pozvánce na Landovo aktuální turné Československo 2008 na svém webu.
Hus, Žižka a bílá liga
Oi-punkové písně debutové desky, za jejichž autorstvím stojí Matásek a Landa, oslavují skinheadský způsob života, ale i Jana Husa nebo Jana Žižku, z jejichž odvahy by si podle kapely měli vzít Češi příklad. Faschos je otevřeně protifašistická píseň. Stejně snadno se tam dají najít i rasistické a xenofobní prvky - například první píseň alba, pojmenovaná Álíb agil (Bílá liga pozpátku) má rasistický text opěvující „bílou ligu“ a „bílou sílu“. Slova písně jsou však na desce zpívána pozpátku.
Demise!
„Nejsem fašista, nacista, rasista taky ne. Kdo tvrdí opak, lže. Zůstanu ovšem provokatér,“ obhajuje Landa kontroverzní témata dnes. Orlík svou činnost ukončil velmi brzy - vydání druhé desky Demise! (1991) bylo de facto rozloučení. Na koncerty tehdy nechodili jen apolitičtí a vlastenečtí skini, ale také početná skupina neonacistů. Jak řekl Landa, na jejich posledním koncertě hajlovalo na osm set lidí z publika. Landa se po roce 1991 pustil na sólovou dráhu (později se vyjádřil v tom smyslu, že se od doby Orlíku změnil a že byl mladý, nerozvážný), Matásek pokračoval v herecké kariéře (Básníci, Letiště). Počátkem devadesátých let začalo vznikat množství mnohem rasističtějších a extremističtějších hudebních skupin, než byl Orlík - například Buldok, Valašská liga, Diktátor, Vlajka apod. Jedna z nich, pražský Bráník, vydala u Monitoru desku, za kterou byli její členové později souzeni.
***
Z textů Orlíku
* Jsi Čech, Čech, Čech, tak si
toho važ. (píseň Čech)
* Nic ve zlým proti turistům,
když se sem chtěj podívat.
Jenže není možný tady žít
a taky pracovat. Co to bylo za
ránu, kdo nám to sem z palmy
spad: černý oči, černý tělo, to
není můj kamarád. Bílá liga,
bílá síla. (Bílá liga)
* Až nám vlítne do Evropy vlna
Arabů, to nám možná zkazí na
dobro náladu. (S.O.S.)
* Mít tak noční klub, v něm
svoji muziku, každej by rád
byl v tomhle podniku.
Vobčas živej koncert v našem
nočním klubu, kdo by kazil
srandu, dostal by přes hubu.
(Noční kluby)
* Občan romské národnosti
zlámal někomu všechny kosti.
(Dvojí metr)
