Středa 11. prosince 2024, svátek má Dana
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Nikdo není dokonalý, ani Sugar

Česko

Populární film Billyho Wildera Někdo to rád horké patří mezi ty tituly, kterým muzikálové zpracování neublížilo. Je to pochopitelné, vždyť jeho hlavní hrdinka Sugar je členkou dívčího bandu a jazz tvoří nejen kulisu, ale přímo souvisí s obsahem hry.

V Divadle pod Palmovkou sáhli po režisérovi, který má s hudebním žánrem bohaté zkušenosti. Stanislav Moša si navíc Sugar vyzkoušel už v divadle v Lublani, odkud pochází také použitá hudební nahrávka. Příběh dvou nezaměstnaných muzikantů, kteří se před gangstery ukryjí do dámské kapely v převlečení za ženy, zasadil režisér spolu se scénografy do černobílé komiksové podoby, které občas – možná méně, než by bylo vhodné – konkrétně využívá. Rozmnožují například řadu gangsterů, kteří jsou spolu s živými herci „popraveni“ svými nepřáteli. Inscenace je držena ve stylizované retro poloze, kterou důsledně dodržují i kostýmy a rekvizity. Moša ovšem na Palmovce nemá takový tým zpěváků, na který je ze své domovské scény zvyklý. Sugar se zde tak z muzikálu mění spíše v hudební komedii, kde se herecká interpretace snese. Ne vždy se ji však podaří tak dobře prodat jako ve stepující gangsterské scéně.

Hercům ale dobře vycházejí komediální situace, vtipné dialogy i charaktery postav. Moša dokáže udržovat jemný nadhled, kterým se lehce usmívá i nad slavným filmem a jeho zlidovělými scénami a hláškami. Nikde se ovšem neuchyluje k laciné parodii a s vkusem zvládá erotické momenty.

Tvrdé probuzení ze sna Trumfem libeňské Sugar je představitelka titulní role Michaela Badinková. Nejen výborně zpívá, ale má ten pravý cukrkandlový výraz, směs naivity a roztomilosti, který ji dělá tak neodolatelnou. Do filmového vzoru – Marilyn Monroe – se stylizuje bez přehnaného kopírování, přesto postihuje to, co z Marilyn udělalo věčný sexsymbol. Jan Teplý je jako Joe přesvědčivější, s převtělením do milionářského synka si lehce pohrává, v Josefině působí méně výrazně. Do jisté míry je to také dáno mimořádným výkonem Radka Valenty j. h., který svého submisivního Jerryho promění v tak dokonalou ženskou podobu Dafne, že se s ní posléze ztotožní. Paradoxně tak začne snít svůj sen o sňatku s milionářem stejně jako Sugar a jen nerad se z něho probouzí. Jeho scény s Osgoodem Miloše Kopečného jsou nezapomenutelné ovšem také díky tomu, že Kopečný milionáře nijak drasticky neparoduje. Jeho Osgood jako by sem přišel spíše z aktualizovaného wildeovského salonu, takový má suchý humor a vtip. Samozřejmě nechybí ani jeho obligátní tango s Dafne, které ovšem není pouhou filmovou citací.

Sugar znamená repertoárovou jistotu, diváci si rádi zopakují důvěrně známé momenty a pobaví se tím, jak si pánové hrají na dámy. A určitě jim nebude vadit, že muzikál pod Palmovkou není dokonalý. Ostatně kdo je dokonalý.

***

HODNOCENÍ LN ***** Peter Stone podle filmového scénáře Billyho Wildera a I. A. Diamonda: Sugar Režie: Stanislav Moša Překlad: Jiří Josek Scéna: J. Milfajt a P. Hloušek Divadlo pod Palmovkou. Premiéra 26. září 2009.

Autor: