V Divadle pod Palmovkou sáhli po režisérovi, který má s hudebním žánrem bohaté zkušenosti. Stanislav Moša si navíc Sugar vyzkoušel už v divadle v Lublani, odkud pochází také použitá hudební nahrávka. Příběh dvou nezaměstnaných muzikantů, kteří se před gangstery ukryjí do dámské kapely v převlečení za ženy, zasadil režisér spolu se scénografy do černobílé komiksové podoby, které občas – možná méně, než by bylo vhodné – konkrétně využívá. Rozmnožují například řadu gangsterů, kteří jsou spolu s živými herci „popraveni“ svými nepřáteli. Inscenace je držena ve stylizované retro poloze, kterou důsledně dodržují i kostýmy a rekvizity. Moša ovšem na Palmovce nemá takový tým zpěváků, na který je ze své domovské scény zvyklý. Sugar se zde tak z muzikálu mění spíše v hudební komedii, kde se herecká interpretace snese. Ne vždy se ji však podaří tak dobře prodat jako ve stepující gangsterské scéně.
Hercům ale dobře vycházejí komediální situace, vtipné dialogy i charaktery postav. Moša dokáže udržovat jemný nadhled, kterým se lehce usmívá i nad slavným filmem a jeho zlidovělými scénami a hláškami. Nikde se ovšem neuchyluje k laciné parodii a s vkusem zvládá erotické momenty.
Tvrdé probuzení ze sna Trumfem libeňské Sugar je představitelka titulní role Michaela Badinková. Nejen výborně zpívá, ale má ten pravý cukrkandlový výraz, směs naivity a roztomilosti, který ji dělá tak neodolatelnou. Do filmového vzoru – Marilyn Monroe – se stylizuje bez přehnaného kopírování, přesto postihuje to, co z Marilyn udělalo věčný sexsymbol. Jan Teplý je jako Joe přesvědčivější, s převtělením do milionářského synka si lehce pohrává, v Josefině působí méně výrazně. Do jisté míry je to také dáno mimořádným výkonem Radka Valenty j. h., který svého submisivního Jerryho promění v tak dokonalou ženskou podobu Dafne, že se s ní posléze ztotožní. Paradoxně tak začne snít svůj sen o sňatku s milionářem stejně jako Sugar a jen nerad se z něho probouzí. Jeho scény s Osgoodem Miloše Kopečného jsou nezapomenutelné ovšem také díky tomu, že Kopečný milionáře nijak drasticky neparoduje. Jeho Osgood jako by sem přišel spíše z aktualizovaného wildeovského salonu, takový má suchý humor a vtip. Samozřejmě nechybí ani jeho obligátní tango s Dafne, které ovšem není pouhou filmovou citací.
Sugar znamená repertoárovou jistotu, diváci si rádi zopakují důvěrně známé momenty a pobaví se tím, jak si pánové hrají na dámy. A určitě jim nebude vadit, že muzikál pod Palmovkou není dokonalý. Ostatně kdo je dokonalý.
***
HODNOCENÍ LN ***** Peter Stone podle filmového scénáře Billyho Wildera a I. A. Diamonda: Sugar Režie: Stanislav Moša Překlad: Jiří Josek Scéna: J. Milfajt a P. Hloušek Divadlo pod Palmovkou. Premiéra 26. září 2009.
