Velmi dobrým příkladem hluboce zakořeněné debatní kultury v Nizozemsku je Centrum Felix Meritis v Amsterodamu.
Budova Centra Felix Meritis byla slavnostně uvedena do provozu bohatými občany Amsterodamu, kteří se zajímali o umění a vědu, v roce 1789. Tedy v roce, kdy vypukla v Paříži Velká francouzská revoluce.
Variabilní prostory tohoto „chrámu osvícení“ byly využívány pro různé účely – koncerty, literární setkání, debaty a další podobné aktivity. Centrum Felix Meritis si mnoho lidí spojuje se svobodným myšlením a výměnou znalostí a zkušeností. Dnes se po celém Nizozemsku denně konají stovky debat v nejrůznějších debatních centrech. Pro ilustraci: kulturní centrum De Balie v Amsterodamu pořádá ročně až čtyři sta padesát kulturních a politických pořadů.
Nedávná polemika nad antimuslimsky zaměřeným extremistickým filmem holandského politika Geerta Wilderse byla hlavním tématem mnoha veřejných diskusí. Wilders však odmítal účast v debatách navzdory výzvám muslimských stran a kulturních organizací. A právě množství debat, které film vyvolal, mohlo mít vliv na zdrženlivé reakce holandské společnosti na tento film.
Nedávno dokonce Wilders prohlásil, že je ochoten zúčastnit se některé z debat. Mnoho lidí i mnoho organizací v Nizozemsku se na tyto debaty velmi těší a chápe je jako dobrý způsob, jak přesvědčit své oponenty.
Již několik let pomáhají holandští odborníci občanskému sdružení Agora Central Europe s přípravou debat a konferencí. Koncept těchto setkání je založen na interakci mezi účastníky. Moderátor takovýchto debat musí být velmi aktivní a vytvořit především prostor pro dotazy publika.
Věříme, že se nizozemskému mistrovství v diskutování dokážeme přiblížit i v našich posttotalitních podmínkách.
