Systém základních registrů, který je klíčovým prvkem v elektronizaci veřejné správy a je zdrojem údajů o občanech, právnických osobách či nemovitostech, podle kontroly nicméně i přes nedostatky plnil roli základního datového zdroje veřejné správy.
Nehospodárně vynaloženo bylo podle NKÚ mimo jiné 4,4 milionu z celkem 9,1 milionu korun, které ministerstvo vnitra uhradilo dodavatelům při obnově infrastruktury základních registrů. To, že dodavatelé dostávali paušální částky za poskytování služeb rozšířené záruční podpory již od data převzetí komponent, vyhodnotil kontrolní úřad jako skutečnost nasvědčující porušení rozpočtové kázně.
„Závěry NKÚ jsou nesprávné, úřad navíc špatně vyhodnotil důkazy, které resort vnitra předložil,“ uvedlo ministerstvo vnitra. „Bezodstávkového provozu tak, jak je chápán v IT prostředí, bylo dosaženo. V případě plánovaných úprav je totiž systém zcela funkční a uživatel nepozná rozdíl. V případě mimořádných odstávek může být systém nedostupný pouze v řádu jednotek či nižších desítek minut,“ dodalo ministerstvo.
Desítky milionů korun vydaly podle NKÚ neúčelně na zavedení bezodstávkového provozu Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK) a Český statistický úřad (ČSÚ), protože odstávky pokračují. Peníze na základní registry byly vynaloženy účelně, oponuje ministerstvo vnitra závěrům NKÚ. Systém podle něj funguje v bezodstávkovém provozu.
Podle konceptu transformace připraveného ministerstvem vnitra v roce 2018 se měly základní registry proměnit tak, aby sloužily nejen sdílení informací uvnitř veřejné správy, ale také občanům, a to nepřetržitě bez ohledu na pracovní dobu úřadů. „Koncept proto definoval nutnost zajistit a garantovat dostupnost systému základních registrů v režimu 24 krát sedm. Více než čtyři roky po stanoveném termínu není nepřetržitá dostupnost zajištěna,“ uvedl NKÚ.
Odstávky systému mohou být jednou z příčin stavu, kdy si 2923 agendových informačních systémů z celkem 5 118 systémů využívajících referenční údaje základních registrů vytváří jejich lokální kopie, uvedl kontrolní řad. Zkopírované údaje přitom podle něj nemusejí být aktuální.
Kontrolní úřad upozornil také na to, že od doby zahájení provozu systému základních registrů mezi lety 2008 až 2012 všechny registry s výjimkou toho u katastrálního úřadu provozují a rozvíjejí stejní dodavatelé na základě opakovaně uzavíraných smluv. „Správci registrů se tak dostali do závislosti na konkrétním dodavateli (tzv. vendor lock-in). NKÚ tento dlouhodobě přetrvávající stav posoudil jako riziko pro hospodárnost vynakládání peněžních prostředků,“ uvedl úřad.
Se závěry zprávy NKÚ o špatném stavu základních registrů je možné do velké míry souhlasit a byl to jeden z důvodů pro vznik DIA, uvedl místopředseda vlády pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti). Minulé vlády podle něj nevěnovaly registrům pozornost a neefektivně financovaný systém byl v žalostném stavu. „DIA začala po svém vzniku na nápravě registrů ihned pracovat a v nejbližší době můžeme čekat obnovu hardware,“ uvedl Bartoš ve sdělení pro média.
Systém základních registrů v letech 2015 až 2023 zprostředkoval zhruba osm miliard transakcí a využití měl například jako hlavní zdroj údajů pro sčítání lidu, domů a bytů provedeného ČSÚ v roce 2021. V této souvislosti NKÚ uvedl, že z 1,815 miliardy korun vynaložených na sčítání lidu zhruba u miliardy korun smluvní odměny pro Českou poštu nebylo do ukončení kontroly v prosinci 2023 provedeno závěrečné vyúčtování.
Systém základních registrů se skládá mimo jiné z registru osob, registru obyvatel, registru územní identifikace adres a nemovitostí a registru práv a povinností. Vazby mezi jednotlivými základními registry navzájem a další služby zajišťuje Informační systém základních registrů.
