O užší spojenectví Česka a USA na nové platformě většina veřejnosti nestojí. Rozhodně proti členství je podle průzkumu NMS pro Novinky.cz 28,6 procenta lidí, dalších 29 procent je spíše proti. Ke vstupu do Rady míru se přiklání 16,7 procenta veřejnosti, z toho jen 3,6 procenta je rozhodně pro. Dalších 25,8 procenta dotázaných uvedlo, že neví.
„Rada míru je téma, které je pro veřejnost velmi čerstvé a nové. Velká část si názor teprve utváří. Postoj veřejnosti tak teprve bude krystalizovat,“ vysvětlila politická analytička NMS Tereza Friedrichová.
Odmítavý postoj zastávají voliči většiny koaličních i opozičních stran. Nejvíc proti jsou voliči Pirátů, kteří by členství odmítli v bezmála 88 procentech. Pozvánku by spíše přijalo sedm procent jejich voličů a rozhodně pro by bylo jen 0,7 procenta. V případě koalice SPOLU odmítá členství 65 procent voličů a mezi voliči Starostů necelých 70 procent.
Také voliči hnutí ANO jsou spíše proti vstupu do Rady míru, odmítavý postoj zaujímá 54,3 procenta z nich, pro je 14,6 procenta. Těsnou většinou, 51,1 procenta, by členství odmítli také voliči Motoristů. U voličů SPD je proti přes 45 procent, pro je 17 procent. Dalších 37 procent jejich voličů se nedokázalo rozhodnout.
Pozvánku do Trumpovy nově založené Rady míru bude podle premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše řešit ministerstvo zahraničí. V pátek oznámil, že Česko vyčká na postoj spojenců v EU a NATO. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že jeho resort bude mít připravené materiály pro případné projednávání pozvánky na pondělní koaliční radě.
Podle prezidenta Petra Pavla je těžké dělat analýzu členství bez znalosti cílů či mandátu Rady míru. Bude také potřeba vědět, jaký vztah bude organizace mít k OSN a Radě bezpečnosti. „Zní to velice hezky, vypadá to prestižně, ale co je podstatné vědět, není, kolik stojí vstupenka, ani to, kdo se postavil do čela a učinil se doživotním předsedou s právem veta,“ uvedl Pavel.
Pozvání odmítá nejen veřejnost, ale také někteří odborníci. Například politolog a expert na mezinárodní vztahy Vít Hloušek v rozhovoru pro iDNES.cz poukázal na to, že v organizaci budou režimy, se kterými se Česko „nechce kamarádit“. Členství totiž přijalo například Maďarsko, naopak Francie pozvánku odmítla.
„Středoasijské, postsovětské a blízkovýchodní země Česku nic zajímavého nepřinesou ani ekonomicky či politicky. Ještě bychom se – v uvozovkách – stali v rámci Evropy exoty. Jít do toho je opravdu riskantní,“ řekl Hloušek.
