Středa 24. dubna 2024, svátek má Jiří
130 let

Lidovky.cz

Nomádům hyperaktivita sedí

Česko

V době, kdy naši předkové žili kočovně, patrně byla hyperaktivita výhodou, dnes je tomu naopak.

Děti postižené hyperaktivitou a poruchami pozornosti se špatně soustředí a jejich neposednost jim komplikuje život. Často se potýkají s problémy ve škole. Lékaři se shodují, že pro tuto poruchu existují poměrně silné dědičné sklony.

Mohly být geny pro hyperaktivitu našim předkům k něčemu dobré? Tuto otázku si položil tým vedený antropologem Danem Eisenbergem z Northwestern University. Pro svůj výzkum si zvolili nomády Ariaaly ze severní Keni. Část Ariaalů stále ještě kočuje se stády dobytka. Někteří příslušníci tohoto etnika se však pod vlivem křesťanských misionářů usadili a životní styl předků opustili. Usadili se a živí se zemědělstvím. Obě skupiny Ariaalů mají tvrdý život. Nikdy se nenajedí dosyta a podle norem evropské medicíny jsou podvyživení. Někteří nomádi se s tím vypořádávají o poznání lépe díky sklonu k hyperaktivitě.

U obou ariaalských populací -kočovné i usedlé - nese zhruba každý pátý člověk variantu genu DRD4, která zvyšuje náchylnost člověka k hyperaktivitě. Ta zajišťuje v lidském organismu správné účinky dopaminu, jehož molekuly se účastní přenosu signálů mezi nervovými buňkami v mozku.

U nomádů má vlastnictví „hyperaktivní“ varianty genu označované jako DRD4/7R pozitivní vliv na celkovou kondici. Lidé s tímto genem mají vyšší tělesnou hmotnost. Kila „navíc“ mají uložena ve svalové hmotě. Usedle žijícím Ariaalům vlastnictví hyperaktivní varianty genu podobnou výhodu nepřináší. Eisenberg z toho vyvozuje, že se varianta genu zvyšující riziko hyperaktivity prosadila u našich předků v dobách, kdy se lidé ještě neusadili. Hyperaktivním kočovníkům mohl sklon k impulzivnímu jednání přinášet výhodu, protože nomádský život byl plný neklidu.

„U současných lidí z ekonomicky rozvinutých zemí přináší varianta genu DRD4/7R větší sklon k užívání drog, k hyperaktivitě a k riskantnímu chování. Je možné, že se u nomádů nositelé této varianty genu dostávali do výhody, protože snáze hájili svá stáda proti nájezdníkům, byli úspěšnější při hledání potravy a vody jak pro lidi, tak i pro zvířata. U usedle žijících lidí není tato varianta genu nejlepším vkladem do života: ztěžuje soustředění ve škole, nedopřává člověku potřebný klid pro soustavnou práci na polích nebo pro obchodování,“ vysvětluje Eisenberg závěry studie zveřejněné ve vědeckém časopise BMC Evolutionary Biology.

Autor:

Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?
Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?

Díky své všestrannosti se rýže LAGRIS už dlouho stávají nedílnou součástí mnoha pokrmů z celého světa. Bez ohledu na to, zda se používají k...