Dobrý článek. Rozvodněné řeky se většinou dají sjíždět, ale chce to ve skupině zkušených vodáků, kteří mají dobře zvládnutou alespoň WW3, mají potřebné vybavení a natrénováno například pod jezem. Chce to i přípravu a rekognoskaci úseku po břehu. Je potřeba sledovat i počasí a sjíždět po vzájemné domluvě. Hlavně není dobré někoho nutit. To není žádná zbabělost, když se někdo necítí. Vždycky je dobré, když někdo jistí z břehu a stejně je potřeba se domluvit, kam přistavit přívěs. Většínou se sjíždí až po kulminaci, kdy už neprší a nehrozí nečekané zvýšení hladiny a plovoucí tělesa. I tak to může být risk.

"Tragická ztráta dcery tak může mít pro jejího otce i trestněprávní dohru. „To jednání bylo krajně nezodpovědné. Otec byl vlastně už potrestán trestem nejvyšším,

..

U podobných případů jsme se s kamarády mnohokrát přeli, zda takového člověka potrestat nebo jestli mu stačí ten trest, že mu umřelo dítě. Já vždy zastával názor, že potrestat. Ta chudák malá holka si nemůže uvědomit nebezpečí a slepě věří svému otci, protože každé dítě považuje své rodiče za ty dokonalé a všechnoznající. Ovšem právě díky jeho nezodpovědnosti přišlo dítě o život. Nechť má tedy dva tresty. Ten, co mu udělí soud i ten, který se mu bude vracet celý život.

Snad se poučí někteří podobní, že když chtějí zažít adrenalinové sporty, ať do toho lezou sami a netahají k tomu své děti, které nedokáží zvážit míru ohrožení svého života.

Na Darwinovú cenu to ešte nie je , ale na Cenu dr. Chocholouška to už je !

Asi ho měli malého,tak si kompenzovali sebevědomí.

Pan spycholog zapomněl, že všechny horské divoké řeky jsou v pravdě rozvodněné. Tzn., rychlé a plné překážek.

To je pravda , práve preto tam nestojí rad amaterských vodákov na zjazd.