24. dubna 2017 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Barnevernet otáčí. ‚Odhalení dalších skandálů může pomoci Michalákové‘

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 25Diskuse
Na případy odebírání dětí norským sociálním úřadem Barnevernet poukázala kauza... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Na případy odebírání dětí norským sociálním úřadem Barnevernet poukázala kauza... | foto: ArchivMAFRA

PRAHA/BRUSEL Větší tlak ze strany politiků, větší mediální pozornost i větší ochota rodičů veřejně promluvit. Postoj k nechvalně známému norskému úřadu Barnevernetu, který rozhoduje o odebrání dětí „problémovým“ rodičům, se mění. Podle europoslance Tomáše Zdechovského zabrala medializace známých případů. Politik hodnotí situaci ve skandinávské zemi jako výrazně lepší.

„Posun je obrovský. I v samotném Norsku se nyní veřejně propírají pochybení místní sociálky,“ pochvaluje si nové poměry, které by podle něj mohly pomoci matce odebraných dětí Evě Michalákové, třebaže s jeho optimismem někteří lidé obeznámeni se situací v Norsku nesouhlasí.

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) v minulém týdnu překvapil svým pozitivně laděným textem o Barnevernetu, čili norské „sociálce“. Ta v Česku neslavně proslula zejména kvůli případu Evy Michalákové, která byla již pravomocně zbavena rodičovských práv ke dvěma synům.

Nesrovnatelné se situací před třemi lety

„Medializace případů Barnevernetu i v samotném Norsku začíná pomalu přinášet své ovoce. Vývoj za poslední zhruba jeden rok může dávat do budoucna naději i Evě Michalákové. Situace už se nyní nedá srovnávat s tou na konci roku 2014,“ napsal na úvod svého pozitivního komentáře o norské „sociálce“ europoslanec.

Vložení vlastní otázky



Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


Zbývá 2000 znaků.

Posun je podle něj obrovský. „I v samotném Norsku se nyní veřejně propírají pochybení místní sociálky. Už jsem psal dříve o tom, jak byla Natashe a Erikovi (Myra Olsenovým) vrácena zpět dvojčata, která jim byla předtím odebrána na základě velmi pochybného posudku. Nejednalo se zdaleka o ojedinělý případ,“ píše dále v komentáři zveřejněném na internetu s tím, že ze všeho nejdůležitější je pro něj to, že se sporné případy dostávají do hlavního vysílacího času tamních médií. O problému pak zevrubně hovořil i se serverem Lidovky.cz.

PTEJTE SE EUROPOSLANCE V ONLINE ROZHOVORU

Online rozhovor s Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL), který hodnotí situaci v Norsku v souvislosti s tamní „sociálkou“, začne v pondělí od 11 hodin.

PTÁT SE MŮŽETE ZDE

Tomáš Zdechovský, nový europoslanec za KDU-ČSL.

Dříve podle něj přitom bylo „mlčení a mlžení“ kolem norské sociálky obhajováno ochranou a nejlepším zájmem dítěte.

„Případů a skutečností svědčících proti norskému systému je už ale tolik, že problémy spojené s Barnevernetem není možné dále ignorovat. Zveřejňováním čím dál více případů se i celkově zvyšuje odvaha rodičů ozvat se a promluvit o svých problémech s Barnevernetem před médii. Ta už se také nebojí informovat, protože příběhy jsou až natolik jednoznačné a ‚omyly‘ Barnevernetu natolik průkazné, že se argumentu ‚známe verzi jen jedné strany‘ mohou hned všichni začít smát,“ poznamenal.

Norská média prý přinášejí neustále nové případy. V této souvislosti zmínil europoslanec případ Tonje Jakobsenové. „Utekla z Norska do Švédska, kde porodila své dítě. K útěku jí dohnal strach z Barnevernetu, který měl na základě lživého posudku v úmyslu vzít dítě matce hned po porodu a dát ho cizím pěstounům. Tonje měla být dle zmíněného posudku mentálně postižená a neschopná se o své dítě postarat. Švédská sociálka ji ale popsala jako dobrou a bezproblémovou matku. Díky advokátce se Tonje podařilo dosvědčit další děsivé praktiky Barnevernetu a příběh měl šťastný konec. Dítě jí bylo ponecháno,“ líčil. Většina rodičů však podle europoslance takové štěstí jako Tonje neměla.

Eva Michaláková se snaží získat své dva syny zpět do péče.
Pro matku Evu Michalákovou je prvořadé syny získat zpět do své péče. „Pokud by...

Zdechovský poukazuje na konkrétní čísla. „V Norsku je každý rok odebráno na 200 dětí rodičům s poruchami učení či lehkou mentální retardací. Také kvůli nesprávné diagnóze matky jako mentálně retardované. Jak ukazuje případ rodičů zmíněné Natashy nebo Tonje, dělo se tak i za situace, kdy posudek uváděl nepřesné informace a matka byla prokazatelně schopná se o dítě dobře starat,“ posteskl si.

Na druhou stranu má radost z toho, že se problémy spojené s Barnevernetem dostaly za hranice Norska a že za posledních 18 měsíců skončilo podle jeho informací až osm případů odebírání dětí u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, třebaže většina případů teprve čeká na důkladné posouzení soudci. „Tak vysoký počet kauz, které řeší tento soud, je pro Norsko obrovským varováním a zároveň znamením, že je opravdu něco v nepořádku,“ napsal Zdechovský. Ocenil také to, že se téma dostalo na půdu Evropského parlamentu i norské vlády.

„Začíná svítat naděje, že se věci konečně změní k lepšímu, protože i z oficiálních norských míst konečně zaznívá kritika dosavadních poměrů. Boj ale zatím zdaleka nekončí. Vyhráno bude teprve tehdy, až budou všechny neoprávněně odebrané děti vráceny zpět svým rodičům,“ sdělil veřejnosti.

Důvěra v úřad poklesla

Podobné případy jako ten Češky Michalákové, kterých podle něj v mediálním prostoru v poslední době přibylo, mají už reálný dopad i na norskou společnost. „Důvěra v Barnevernet podle nejnovějších statistik klesla z 96 % v roce 2014 na nynějších 51 %, a to je myslím největší důkaz toho, že naše práce a kritika měla smysl,“ uvádí s nadšením.

Změna by podle něj mohla mít vliv i na výsledky norských voleb, které se budou konat ještě v tomto roce. Hned tři strany toto téma podle něj postavily do popředí jejich kampaně.

„Pokud se změní systém a bude se například pod sankcemi pro pracovníky Barnevernetu trvat na důrazném dodržování biologického principu, je to pro Evu Michalákovou obrovská naděje. Osobně věřím, že to bude jedna z prvních věcí, které nová norská vláda prosadí, takže pomoc z této strany může přijít dřív, než rozhodnutí ze Štrasburku,“ dal najevo svůj optimismus.

Zdaleka ne všichni s ním tento pocit sdílejí, třebaže jisté zlepšení sami sledují. Opatrná je tak například poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09). „Já spolu se svými kolegy z Petičního výboru na podporu Evy Michalákové zdaleka nejsem takový optimista jako kolega Zdechovský z Evropského parlamentu. Na jedné straně skutečně norská média začínají častěji a obsažněji informovat o excesech Barnevernetu, je tu mezinárodní tlak a vrší se případy před štrasburským soudem pro lidská práva,“ uvedla mimo jiné pro server Lidovky.cz.

A pokračovala. „V minulosti jsme také již zaregistrovali konkrétní kroky norské ministryně pro děti a rovnost Solveig Horneové, které budily naděje - napadá mě třeba vydání oběžníku, podle kterého by měl Barnevernet před umístěním dítěte cizinců k pěstounům zvažovat jeho původ a rodinu v zahraničí, což ‚překvapivě‘ Barnevernez nikdy nedělal a nedělá. Ale za mě jsou to zatím plané naděje,“ sdělila dále s tím, že lepší vidinu do budoucna bude mít až ve chvíli, kdy se údajně neprávem odebrané děti vrátí ke svým rodinám.

Ať si píše, co chce, říká ambasáda

Norské velvyslanectví tvrzení Zdechovského nechce komentovat, s tím, že „blogeři si mohou napsat, co chtějí“. Za ambasádu v Praze hovořil s redakcí Terje B. Englund.

“Všeobecně chceme poukázat na fakt, že Norsko začlenilo Úmluvu OSN o právech děti do svého zákonodárství a že v Norsku funguje ombudsmanka, která se stará o práva děti. Podle průzkumu Rady Evropy z roku 2015 o používání nuceného přemísťování děti do náhradních rodin, patří Norsko do té třetiny členských zemí Rady Evropy, která tento prostředek používá v co nejmenší míře,“ uvedl Englund, který proslul též jako spisovatel norského původu žijící v Praze.

Podotkl navíc, že většina případů Barnevernetu končí různými pomocnými opatřeními pro rodinu. „Tak se děje v 8 z 10 případů,“ doplnil. Odebrání děti od jejich rodičů je podle něj až poslední možnost.

Kauza Evy Michalákové

  • Zřejmě nejznámější případ, kdy norská sociální služba odebrala děti české matce, je kauza Evy Michalákové.
  • Úřad jí děti odebral v květnu 2011 pro podezření ze zneužívání a zanedbávání. Policie ale později případ odložila a žádné obvinění nepadlo.
  • Norský soud nicméně považoval zjištění za závažná a rozhodnutí sociální služby potvrdil.
  • Dnes synové Denis a David vyrůstají odděleně ve dvou pěstounských rodinách. Matka je chce získat zpět, ale zatím s odvoláními neuspěla.
  • VŠE o kauze Michaláková na serveru Lidovky.cz najdete ZDE.
  • 25Diskuse
Šárka Kabátová

Autor

Šárka Kabátovásarka.kabatova@lidovky.czČlánky

Najdete na Lidovky.cz