Zeman dále uvedl, že vláda hnutí ANO a ČSSD udělala chybu, když v letních měsících neobnovila povinnost nošení roušek. Byl proti tomu ale podle něj velký odpor veřejnosti i některých epidemiologů. Premiér Andrej Babiš (ANO) podle něj posléze přiznal chybu. Před zhruba dvěma týdny předseda vlády v televizním projevu k občanům uvedl, že v létě udělal chybu, když se nechal ukolébat jarním vítězstvím a atmosférou ve společnosti a vláda polevila v opatřeních proti šíření koronaviru.
Zeman volit v druhém kole nepůjde, Žantovskému nechtěl dát ‚polibek smrti‘. Ústup levice ho překvapil |
„Byl tady návrh na zavedení roušek v průběhu letních měsíců. Proti tomu byl šílený odpor veřejnosti, to si musíme připustit a Musíme také vědět, že politici reagují na nálady veřejnosti. To je dokonce součást jejich profese,“ poznamenal Zeman. „Chyba, kterou premiér poctivě přiznal, že se ta omezující opatření neobnovila a to uvolnění, které je lidsky zcela pochopitelné a příjemné, se protáhlo i do doby, kdy koronavirus už nastoupil na plné pecky,“ dodal.
Podle Zemana jsou nyní na místě drastická opatření, zmínil mimo jiné celostátní karanténu. „Třeba se stane zázrak a v některých regionech koronavirus téměř zmizí. V takovém případě by celostátní karanténa nebyla zapotřebí. Ale obávám se, že ten zázrak nebude,“ poznamenal prezident.
Babiš je podle hlavy státu ale silný a úspěšný lídr, který před koronavirovou epidemií zlepšil ekonomickou situaci v Česku a poradil si také s první vlnou koronaviru. Plně také Zeman důvěřuje novému ministru zdravotnictví Romanu Prymulovi (za ANO). „Doufám, že tak jako nezklamal při boji s první vlnou, nezklame ani tentokrát,“ řekl.
Zemana více než rostoucí počet nakažených trápí, že se podle něj poprvé dal do pohybu i trend počtu zemřelých s onemocněním covid-19. „V tomto případě už jsou zapotřebí velmi brizantní opatření, protože není nic cennějšího než lidský život,“ poznamenala hlava státu.
„Víte, v těžké situaci, která zde nesporně je, se poznají lidé. Lidé, kteří se snaží tu situaci zlepšit a lidé, kteří jenom kritizují a pro zlepšení nic nedělají. Přeji všem občanům České republiky, aby naši situaci zlepšovali a případnou kritiku si nechali až na později,“ řekl Zeman.
Schodek rozpočtu příští rok by měl být výrazněn ižší než ten letošní
Schodek rozpočtu na příští rok by měl být podle prezidenta Miloše Zemana výrazně nižší než letošní. V dnešní Partii televize Prima řekl, že o tom bude mluvit při schvalování návrhu rozpočtu ve vládě i ve Sněmovně.
Schillerová: Schodek letošního rozpočtu by mohl být 400 miliard korun |
Letošní rozpočtový schodek byl zvýšen kvůli epidemii nového koronaviru z původně schválených 40 miliard na 500 miliard korun. Na příští rok nyní ministerstvo financí plánuje deficit 320 miliard korun. Původně se přitom počítalo se 116 miliardami korun.
„Zajímavé bylo, že když jsme teď měli expertní tým, první nástřel schodku byl 116 miliard korun. My jsme se trochu usmívali, ale říkali jsme si, že optimismus je krásná věc,“ poznamenal Zeman. „Já bych si jenom velmi přál a budu o tom mluvit s vládou a v Parlamentu, aby ten schodek byl výrazně nižší, než je ten schodek na tento rok. Protože to je nejenom ekonomiky, ale i psychologicky důležitý moment,“ dodal.
Návrhem rozpočtu na příští rok se začne zabývat vláda v pondělí, neznamená to, že jej hned schválí. Schválit a předložit Sněmovně jej musí do konce října. Předloha počítá s růstem důchodů, zvýšením platů učitelů, vyššími výdaji na zdravotnictví nebo sociální dávky a s růstem investic. Národní rozpočtová rada, opoziční politici i řada ekonomů návrh rozpočtu kritizují.
Návrh rozpočtu neobsahuje diskutované zrušení superhrubé mzdy s možným snížením daně z příjmu na 15 procent a další opatření, které obsahuje daňový balíček pro rok 2021. Ministerstvo financí to odůvodňuje tím, že balíček je v tuto chvíli ve Sněmovně před druhým čtením a není znám výsledek tohoto hlasování. Na druhou stranu rozpočet počítá s pětiprocentní úsporou provozních nákladů státu.
S koronavirem v Česku dosud zemřelo 711 lidí. Od pondělí budou na dva týdny platit nová omezení, která ovlivní provoz škol, trávení volného času, kulturní, sportovní a další hromadné akce, svatby i bohoslužby.
