Spolu s Kraftwerk a Tangerine Dream to byl právě Jean Michel Jarre, kdo nadiktoval v 70. letech směr, kterým se bude ubírat elektronická scéna. Jeho slavné album Oxygene nedávno oslavilo třicet let své existence. Analogový kouzelník k němu ještě v roce 1997 nahrál pokračování v podobě Oxygene 7–13, ale původní kompozice už nepřekonal. To se ostatně nepovedlo zatím nikomu. Naživo pro 3,5 milionu lidí Jarre (*1948) se narodil ve francouzském Lyonu Maurici Jarremu, skladateli filmové hudby, a France Pejotové, aktivní člence hnutí odporu proti německé okupaci Résistance. Největší vliv na Jeana Michela měl jeho děda, jeden z vynálezců mixážního pultu (tehdy pro Radio Lyon), který mu po válce věnoval přenosný fonograf.
Jarre začal studiem klasické hry na klavír ve věku pěti let, ale hudební školy záhy nechal. Během mládí vytvořil skupinu nazvanou Mystére IV a teprve ke konci 60. let začal experimentovat se smyčkami pásek, rádii a dalšími elektronickými zařízeními, až do roku 1968, kdy se stal členem skupiny Groupe de Recherches Musicales na pozvání Pierra Schaeffera, „otce“ konkrétní hudby. Velký okamžik: tady mu byly představeny syntezátory. V roce 1972 vydal Jarre svůj první sólový singl La Cage a nato první dvě alba; Deserted Palace a soundtrack k filmu Les Granges Brulées. Po několika méně úspěšných kompozicích (mj. pro balet), rádiových a reklamních znělkách přišel zázrak: album Oxygene. Inspirací mu údajně byla malba Michela Grangera – rozpadající se planeta Země, odkrývající lebku –, která se nakonec stala také obalem nové nahrávky.
Fenomenální Oxygene dosáhla 2. místa oficiální britské hitparády, za Atlantikem okupovala 78. příčku. Na francouzského umělce, který své skladby pojmenoval pouze římskými číslicemi a všechno si nahrál sám doma pomocí svých „hračiček“ (přesněji to byly syntezátory ARP Synthesizer, EMS Synthi AKS, VCS 3 Synthesizer, RMI Harmonic Synthesizer, Farfisa Professional Organ a Korg Minipops-7), to byl obrovský úspěch. Oxygene je dodnes považováno za nejdůležitější a nejvýznamnější album v historii elektronické hudby.
Po několika méně úspěšných kompozicích, rádiových a reklamních znělkách přišel zázrak:
Oxygene Jean Michel Jarre se specializuje také na okázalé inscenace velkolepých venkovních koncertů své hudby, plných laserových efektů a ohňostrojů, spojujících hudbu s architektonickým prostředím. V roce 1997 byl (nikoli poprvé) zapsán do Guinnessovy knihy rekordů, když jeho koncert v Moskvě sledovalo 3,5 milionu lidí.
Vloni vyšlo rozsáhlé 3DVD Oxygene: New Master Recording, které zahrnuje kompletně živou nahrávku Oxygene, jak ji zahráli Jarre, Francis Rimbert, Claude Samard a Dominique Perrier. Tak se stejné album představí také České republice ve čtvrtek.
***
Oxygene
Kultovní album nelze přeslechnout, ani když je přímo nevlastníte. Tracky z něj byly a stále jsou oblíbeným soundtrackem, reklamní znělkou nebo rádiovým jinglem. Track Oxygene (Part II) je k slyšení mj. v reklamě na Citroën C5, ve filmu Jackieho Chana Škola hada (Snake in the Eagle’s Shadow), v australském snímku Gallipoli s Melem Gibsonem nebo v britském sci-fiseriálu Space: 1999. Oxygene (Part IV) je mj. součástí počítačové hry Grand Theft Auto IV, britského komediálního seriálu Knowing Me, Knowing You... with Alan Partridge, část kompozice nasamplovali Air pro své album Moon Safari. Části alba byly použity v rádiové verzi Stopařova průvodce po Galaxii.
