Zatím zhruba u sedmdesátky dětí v Česku, jež prodělaly bezpříznakově či mírně příznakově covid, se potvrdila následná infekce spočívající v horečce, prudké imunitní reakci a z ní plynoucím možném poškození srdce. Jedná se o takzvaný Syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi u dětí (PIMS-TS), který se projevuje po třech až čtyřech týdnech po kontaktu s koronavirem SARS-CoV-2, kdy je imunita pochroumaná právě „řáděním“ covidu. Závažné onemocnění může vést až k multiorgánovému selhání.
Podle předběžných odhadů syndrom postihne jedno dítě z tisíce.
„Je to vážné, avšak optimistické onemocnění; pokud se včas rozpozná a je zařízena hospitalizace a správná péče, má excelentní prognózu,“ řekla serveru Lidovky.cz Anna Šedivá, primářka Ústavu imunologie 2. LF UK a FN Motol.
Od batolete po pubescenta
Syndrom je zatím novinkou i pro lékaře. Jeho globální start se datuje od jarní vlny koronaviru, v Česku se objevil až od listopadu. „Onemocnění se týká celého dětského věku, tedy od narození do zhruba 21. roku,“ řekl vedoucí lékař JIP motolské Pediatrické kliniky Filip Fencl.
Roušky dávají chřipce vale. Opatření proti koronaviru jsou účinná i proti šíření jiných onemocnění |
Dětské pacienty s projevy syndromu nahlásily vedle pražského Motola i královéhradecká, plzeňská, brněnská a ostravská nemocnice. V Česku syndrom postihl děti ve věku od 2 do 15 let. Mezi příznaky patří vysoké horečky, bolest břicha, vyrážka, průjem, zvracení či zánět spojivek.
Veřejnost se o PIMS-TS dozvěděla zejména z příběhu dvouleté Sofie, jejíž matka se o zkušenost s onemocněním podělila na Facebooku. „Moje holčička leží na jednotce intenzivní péče s tzv. syndromem multisystémové zánětlivé odpovědi spojené s virem SARS-CoV-2 u dětí (PIMS-TS, také MIS-C). Nejhorší na tom je, že se o něm nemluví a nejde včas rozpoznat, protože příznaky, bohužel, připomínají běžné onemocnění,“ napsala Lucie, maminka Sofie. Vylíčila, že vše začalo vysokou horečkou až 41 stupňů Celsia, nezabírala antibiotika, která dostala, protože se předpokládalo, že děvče má angínu.
  |
Horečku se nedařilo srazit, nepomáhaly obklady ani sprchování. „Po čtyřech dnech už jsem měla doma hadrovou panenku, která nejedla, nekomunikovala, bolela ji hlava a bříško, přidal se průjem,“ uvedla Lucie.
Druhý den po hospitalizaci na JIP se Sofiin stav naštěstí začal zlepšovat. „Je bez teploty, začala i jíst a už není tak zavodněná, srdíčko vypadá taky dobře,“ hlásila matka na Facebooku a zároveň poděkovala zdravotníkům za skvělou péči. „Nečekala jsem až takový zájem a mým cílem není cokoli hanit a někoho poškodit! Jen jsem chtěla upozornit na to, co se může stát, jelikož já sama nic takového neznala a přijde mi správné, aby se o tom vědělo. I když je syndrom vzácný, může se stát i jinému dítěti,“ vysvětlila, proč příběh své dcery zveřejnila.
FIŠERA: Etikou proti covidu, aneb co by řekli Kant a Mill k očkování proti koronaviru |
Průběh onemocnění není u všech dětí jako přes kopírák. Příběhy dětských pacientů však spojuje, že s PIMS-TS skončí na jednotkách intenzivní péče, někteří i na anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO). „Po potvrzení diagnózy se začíná s léčbou. Podáváním imunoglobulinů a kortikoidů v infuzi se snažíme rychle přerušit zcestnou reakci imunitního systému – dříve, než poškodí vnitřní orgány,“ citoval server iDNES.cz Jana Lebla, přednostu pediatrické kliniky Fakultní nemocnice v Motole.
Léčba syndromu vyžaduje několikadenní hospitalizaci, po ní následují pravidelné kontroly na kardiologii, většinou každé tři měsíce. Právě postižení srdce je totiž největším a nejčastějším rizikem plynoucím z onemocnění. „Závažnost klinického stavu vyplývá zejména z postižení myokardu a oběhové nestability pacientů,“ upozornil Fencl. Většina dětí se však podle lékařů vyléčí bez následků.
Lékem i informovanost
Jelikož je syndrom pro pediatry i rodiče dosud novinkou, Státní zdravotní ústav (SZÚ) vyzval ke zvýšení informovanosti i v lékařské komunitě. „Je třeba, aby se zvýšilo povědomí o PIMS-TS a aby o možných příznacích byli informováni i rodiče a pečovatelé. Mělo by být upozorněno na včasné vyhledání lékařské péče,“ uvedl SZÚ na svém webu.
Výskyt zánětlivého multisystémového syndromu dětí hlásí státy celé Evropy i USA. Poprvé byl zaznamenán loni na jaře v italské provincii Bergamo, místu, které se stalo v první vlně koronaviru jedním z epicenter pandemie. U deseti dětí se tam projevily příznaky připomínající Kawasakiho nemoc, tedy zánětlivé onemocnění, které postihuje malé a středně velké tepny a vede k tvorbě výdutí.
„Byl to trošku jiný průběh nemoci. Lékaři také srovnávali záznamy z předešlých let a zjistili, že pokud by to porovnali, incidence nemoci 30krát stoupla za období dvou měsíců,“ vysvětlil Lebl, jak na nový syndrom, který postihuje výhradně děti, lékaři přišli.
Pandemií sužované země nyní sázejí na očkování, to je však prozatím vyhrazeno jen pro osoby starší 16 let. Izrael nicméně již uvedl, že chce od března očkovat i děti starší 12 let. Klinické studie již běží a nyní se čeká na souhlas k použití vakcín i na dětskou populaci. V Evropě musí souhlas udělit Evropská léková agentura. Česko by se dle vyjádření epidemiologů Romana Prymuly i Romana Chlíbka očkování dětí nebránilo. Nejdříve však musí mít zelenou z Bruselu a hlavně musí být dostatek séra, řekli serveru Lidovky.cz.
