Během nahrávky si některý z hudebníků potřeboval evidentně odkašlat a zvukový režisér to nezachytil. Česko tak bude reprezentovat sice nově natočená hymna ve velkolepé verzi s orchestrem – ale s drobnou chybičkou.
Na chybu upozornili pozorní posluchači na internetu. „Ve verzi s Adamem Plachetkou si po doznění ,v sadě skví se jara květ‘ někdo odkašlal či kýchl. Je to i na oficiální nahrávce? Pokud ano, reklamoval bych to. Hned,“ rozčiloval se na serveru Lidovky.cz čtenář pod přezdívkou Tom. A čtenářům dávají za pravdu odborníci. „V případě, že vyloženě jde o studiovou nahrávku, tak něco takového nepřipadá v úvahu,“ říká Jan Žemla, dramaturg a umělecký manažer Filharmonie Brno.
Podle Žemly se podobné „ruchy“ tolerují třeba při záznamu živého koncertu. Rušivé zvuky se někdy tolerují v případech, pokud jde třeba o záznam klavírního koncertu. Tam může být slyšet například dýchání interpreta. Mikrofony totiž musí být tak blízko klavíru, že mohu nahrát i ono dýchání. Na záznamech se pak nechává. To ale nebyl případ nahrávky hymny.
„Odkašlání“ v nahrávce bylo překvapením i pro pracovníky Národního divadla.
Novou verzi hymny totiž nahrál orchestr Národního divadla pod vedením Jiřího Bělohlávka. K dispozici má čtyři verze – s mužským nebo ženským sólovým zpěvem, ve sborovém podání a instrumentální znění. „To jsem překvapený,“ přiz n a l Štěpán Kubišta z odboru vnějších vztahů divadla. „Nahrávalo se sice v prostorách historické budovy, ale bylo to pojímáno jako záznam. Nejelo se naživo, nahrávalo se to na několikátý pokus,“ krčí rameny.
| Poslechněte si |
|
Hymna v podání Adama Plachetky (zakašlání) |
Podle Žemly se podobné „ruchy“ tolerují třeba při záznamu živého koncertu. Rušivé zvuky se někdy tolerují v případech, pokud jde třeba o záznam klavírního koncertu. Tam může být slyšet například dýchání interpreta. Mikrofony totiž musí být tak blízko klavíru, že mohu nahrát i ono dýchání. Na záznamech se pak nechává. To ale nebyl případ nahrávky hymny.
„Odkašlání“ v nahrávce bylo překvapením i pro pracovníky Národního divadla.
Novou verzi hymny totiž nahrál orchestr Národního divadla pod vedením Jiřího Bělohlávka. K dispozici má čtyři verze – s mužským nebo ženským sólovým zpěvem, ve sborovém podání a instrumentální znění. „To jsem překvapený,“ přiz n a l Štěpán Kubišta z odboru vnějších vztahů divadla. „Nahrávalo se sice v prostorách historické budovy, ale bylo to pojímáno jako záznam. Nejelo se naživo, nahrávalo se to na několikátý pokus,“ krčí rameny.
