Železná kopule, opatřená rozevíratelnou štěrbinou, se otáčela na kruhové kolejnici tak, aby astronomům umožnila pozorování libovolného místa na obloze. V posledních letech však už mechanismus stále častěji vypovídal poslušnost - není se co divit, výstavba observatoře Masarykovy univerzity na Kraví hoře skončila v roce 1954.
„I nová kopule bude fungovat na obdobném principu, ale samozřejmě lépe,“ popsal odborný asistent přírodovědecké fakulty Jan Janík. Také vydržet by měla mnohem déle, slibují si odborníci. „Zatímco původní kopule byla celá ze železa a rezivěla, kostra té současné, která drží plechy střechy, je z ohýbaného dřeva,“ upřesnil Janík. Náročnost výroby ale výměnu pozdržela. Původně měla být nová kopule osazena již v září. „Jenže firma, která byla schopna zakřivit plechy do požadovaného tvaru, je v republice jen jedna,“ doplnil Janík. Dřevěnou konstrukci zase vyráběli řemeslníci v Německu. Za kopuli zaplatila univerzita 3,1 milionu korun.
Univerzitní observatoř slouží vědcům i studentům. „Jejich počet ve studijním programu aplikovaná fyzika - astrofyzika stále vzrůstá, a narůstá tak i potřeba četnějších pozorování,“ shrnula důvody pro rekonstrukci mluvčí univerzity Tereza Fojtová. V observatoři jsou umístěny dva dalekohledy, z nichž jeden patří k největším přístrojům v republice.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno