Lidé, kteří se po měsíce zabývali udržením svých kancelářských jistot, přečerpali ze svého kyblíčku energie více, než měli. Tudíž poté, co takzvaně přežili propouštění a mohli by si užívat pevného psacího stolu s počítačem, kopírky a neefektivních hodin u automatu na kávu, se plouží denně do práce ve vegetativním stavu. Podle amerických průzkumů se kariérní kóma projevuje podobnými symptomy jako klinická beznaděj u nezaměstnaných pobírajících podporu. Newyorská personalistka Judith Gerberová dokonce tvrdí, že na lidech s tímto „syndromem“ pozoruje jakýsi stav „strachu přímo v mozku“. A jelikož jsou emoce na pracovišti nakažlivé, výsledkem je podle americké studie situace, kdy zaměstnanci nechtějí riskovat, nechtějí na sebe upozorňovat, protože se domnívají, že „být vybrán, zmíněn či úkolován“ automaticky znamená být pod drobnohledem nadřízeného.
Takto popsaná situace ale není tak depresivní, jak se na první pohled jeví. Například skupina „přeživších“ po dobu krize na trhu práce zastávala povinnosti dalších dvou zaměstnanců. Tím se stali adepty na povýšení v případě, že firma přežije nejhorší časy. I skupina zaměstnanců v kariérním kómatu má velkou šanci pro budoucnost. Stejně jako po krachu internetové bubliny se psychika samostatnějších jedinců uvolní a je pod tlakem schopna myslet více tzv. out of the box – neboli hledat netradiční řešení. Takto se z vegetativního stavu a bezúčelného civění z okna kanceláře může stát přesný opak.
Mezinárodní personalistická společnost Adecco vydala průzkum, z něhož vyplývá, že 54 % (!) Američanů se chystá hledat novou práci hned, jak přejde recese. Toto číslo bylo ještě vyšší u zaměstnanců mezi 18 a 29 lety: 71 %.
Proto se zaměstnavatelé nejvíce bojí, že přijdou o mladé lidi z Generace Y (pod třicet let) i Generace X (mezi 30 a 44 lety). A to má za následek změnu kurzu managementů těchto firem. Snaží se zavádět úplně nové druhy zaměstnaneckých benefitů. Zpráva společnosti Deloitte uvádí, že je nutné udržet příští lídry firem pomocí zcela nového mixu výhod: jednorázové finanční motivace kombinované s flexibilní pracovní dobou. To vše ušité na míru mladým lidem, jejichž ochota strávit život v kancelářské kóji „cubicle“ je mnohem nižší než u předchozí generace.
V neposlední řadě existuje prostor i pro ty nejodvážnější. Pro ty, kteří dokážou uskutečnit velký nápad a nenechají jej zvětrat u keců mezi kapučínem a cigaretou. Pro ty, kteří ve stínu jakékoliv recese připravují svůj start-up na příští Google.
Pro inspiraci přikládáme seznam velkých myšlenek, které změnily svět: 1893 – žvýkačka – Po bankrotu Philadelphia and Fading Industry vítězí žvýkačka Williama Wrigleyho 1938 – technologie audio – Během Velké deprese se spolužáci ze stanfordské univerzity Bill Hewlett a Dave Packard zasekli v garáži a s kapitálem 538 dolarů vyvinuli audio oscilátor 1973 – donášková služba – Drsné ropné embargo OPEC vystřelilo ceny pohonných hmot, ale dva roky poté se objevily profitující firmy jako FedEx 1975 – počítačový software – Dvouciferná inflace způsobená krizí zavedla slovo stagflace – v té době Bill Gates a Paul Allen zakládají Microsoft 1990 – lepší oholení – Pád burzy z roku 1987 a následná krize úvěrů na jedné straně a na druhé Gillette, který o tři roky později zaplavuje trh svým holicím strojkem 2001 – hudba v kapse – Pád Dvojčat 11. září a následných 1 378 000 prodaných iPodů firmy Apple
***
david shorf Prasečí chřipka je, zdá se, zažehnána. Kancelářemi firem po celém světě se ale šíří nová choroba. Jmenuje se kariérní kóma a trpí jí již polovina Američanů
