Řeč je o předsedovi ultrapravicové strany Svobodných.
Heinz Christian Strache se sice v oficiálním životopise o původu rodiny nezmiňuje, fakt, že přišla do Rakouska z Čech, ale potvrdil v dřívějších rozhovorech.
„Můj dědeček byl členem Waffen SS.
Poté co na konci války složil zbraně, byl na cestě domů bez procesu popraven. To byl válečný zločin,“ řekl před dvěma roky pro magazín Profil. Zároveň odmítl kriminalizaci Němců či Rakušanů, kteří bojovali v nacistické armádě. „Ne každý v nacistickém systému spáchal zločin,“ uvedl.
V jednom čísle jeho stranických novin stojí, že Stracheho rodina byla odsunuta z Liberce. Záznamy o rodině Strache v Liberci skutečně existují. „V evidenci obyvatel z válečných let jsem objevil tři osoby toho jména, dva muže a ženu,“ říká Robert Filip ze Státního okresního archivu v Liberci.
Pokračování na str. 4
Dokončení ze strany 1
Jako možný dědeček současného rakouského politika přichází nejvíce v úvahu malířský mistr Adolf Strache, narozený v roce 1902. Informace o jeho poválečném osudu se ale v archivech nedochovaly.
LN požádaly o bližší podrobnosti jak Stracheho, tak stranický sekretariát FPÖ. Žádná odpověď dosud nepřišla. Původ své rodiny ale potvrdil Strache i v jednom on-line rozhovoru.
„Narodil jsem se ve Vídni a moje rodina je rodinou odsunutých sudetských Němců, která po vyhnání ze země a vyvlastnění majetku uprchla do Vídně,“ napsal Strache.
Ultrapravicová strana Svobodných, známá svým negativním postojem vůči přistěhovalcům, skončila pod Stracheho vedením v parlamentních volbách na třetím místě s 18 procenty hlasů. Pro Svobodné s předsedou Strachem jde o historický úspěch, po němž si dokonce nárokují kancléřský úřad. Heinz Christian Strache je proslulý tím, že podporuje aktivity krajanských sdružení sudetských Němců, usazených v Rakousku. Už dříve kritizoval fakt, že zatím žádná rakouská vláda nenašla odvahu k tomu, aby položila na stůl otázku restitucí majetku vyhnanců. „Jít za tím by byl akt politické hygieny a ukázka morálky a pevného postoje,“ prohlásil předseda Svobodných. Strache před volbami sliboval v novinách Sudetenpost, že se osobně zasadí o to, aby na směrových cedulích u rakouských dálnic a silnic figurovaly německé názvy českých měst. Vedení sudetoněmeckých krajanských sdružení v Rakousku se totiž nelíbí, že některé ukazatele směrují řidiče pouze do Brna či Prahy, ačkoliv by na nich mělo stát také „Brünn“ či „Prag“.
I když ale Strache dosáhl v nedělních volbách vynikajícího výsledku, otázka politické budoucnosti předsedy FPÖ se sudetoněmeckými kořeny je stále ve hvězdách. Povolební jednání totiž teprve začínají. V Rakousku zvítězila sociální demokracie s téměř třiceti procenty hlasů, následovaná lidovci (26 procent), obě nejsilnější strany však výrazně ustoupily ze svých pozic právě na úkor nacionalistů. Předseda FPÖ se domnívá, že by měl usednout do křesla kancléře, i když ve volbách nezvítězil. „Lidovci utrpěli debakl. Nemohou tedy uplatňovat nárok na kancléřský post,“ řekl Strache.
„Moje rodina je rodinou odsunutých sudetských Němců“
