Úterý 2. března 2021svátek má Anežka 9 °C skoro jasno Předplatné LN
aktualizováno  Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Nová reforma počítá se základním důchodem 10 tisíc po 25 letech práce, uvedla Maláčová

Praha Návrh důchodové reformy počítá se základním důchodem 10 000 korun pro každého, kdo odpracoval 25 let a platil odvody. Nynější veřejný penzijní systém by se rozdělil na dva pilíře. Z nultého by se vyplácel základní důchod, z prvního zásluhová část penze za odpracované roky a vychované děti. Lidé s náročnou profesí by mohli chodit do penze dřív, a to o rok za odpracovaných deset let. Jejich zaměstnavatelé by měli vyšší odvody. Plán představily na tiskové konferenci ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a předsedkyně důchodové komise Danuše Nerudová.

Podle Maláčové by reforma v prvních pěti letech stála celkem 25 miliard korun a platit by se dala z peněz EU z plánu obnovy.

Podle Nerudové by navrhovaný zákon o reformě vláda měla dostat v únoru. Příští rok by se pak měl přijmout v Parlamentu a k podpisu by ho měl dostat prezident. Od ledna 2022 by se měl zavést základní důchod, dodala Nerudová. Další kroky by se zaváděly postupně.

Podle návrhu reformy by lidé s náročnou profesí mohli od r. 2024 chodit do penze dřív - o rok za odpracovaných deset let. Firmy by měly vyšší odvody.

Vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO) ve čtvrtek v Senátu prohlásila, že tato vláda důchodovou reformu nepředloží a na přijetí změn není do voleb už dost času. Podle Maláčové má princip reformy podporu členů důchodové komise, v níž zasedají zástupci politických stran, odborů, zaměstnavatelů i dalších organizací. „Červená nitka, která se vinula komisí, je snaha o řešení na přípravu na stárnutí a změnu trhu práce po digitalizaci,“ uvedla Maláčová. Přiznala, že přípravy reformy nabraly zpoždění kvůli koronavirové nákaze.

Maláčová zmínila vedle udržitelnosti i další dva cíle reformy, a to spravedlnost a srozumitelnost. Vzniknout by měla kalkulačka, aby si každý mohl kdykoliv spočítat, jaký důchod by měl mít. Podle plánu by měla fungovat od roku 2023. Od té doby by se měl zavést také bonus za výchovu dětí. Hlavní pečující by měl dostávat měsíčně 500 korun za dítě. Nejvýš by pobíral navíc 1500 korun. 

Práce v důchodu by se měla ocenit nižší daní z příjmu. Podle Nerudové dnes člověk s průměrnou penzí za odpracovaný rok navíc dostane 81 korun. „Myslím si, že to není dostatečná motivace,“ řekla ministryně. Nižší daň by podle plánu pracující důchodci měli mít od roku 2022.

Návrh počítá také s dřívější penzí pro lidi s náročnou profesí. Za každých deset 

let práce v rizikovém prostředí by mohli jít do důchodu o rok dřív. Týkalo by se to pracovníků v takzvané třetí a čtvrté kategorii, kde se překračují hygienické limity, musí se nosit ochranné pomůcky či je vysoké riziko poškození zdraví. Podle dřívějších podkladů důchodové komise to v roce 2017 bylo 429.900 lidí. Patří mezi ně zedníci, brusiči, svářeči, pracovníci v dolech či sestry se specializací. Jejich zaměstnavatel by za ně platil o pět procentních bodů vyšší odvody.

Podle návrhu by reforma přinesla od roku 2022 do roku 2026 dodatečné příjmy 71,7 miliardy korun, a to po rozdělení pilířů a díky vyšším odvodům firem. Podle Nerudové by se měl základní důchod začít postupně z větší části financovat ze státního rozpočtu. Dodatečné výdaje by činily 96,7 miliardy korun. Peníze by putovaly do příspěvků za děti a dřívějších důchodů náročných profesí. Pokrýt je tak nutné 25 miliard. Podle Maláčové by se daly využít peníze z EU z plánu obnovy. Už dřív zmínila částku 18 miliard.

Na penze se letos vydá kolem půl bilionu korun, příští rok to bude o několik desítek miliard víc. Suma na důchody činí už nyní asi 30 % výdajů státu. Česká společnost ale stárne. Zatímco na konci roku 2000 pobíralo starobní důchod podle údajů sociální správy 1,9 milionu lidí, letos v září 2,4 milionu. Do důchodů teď putuje asi devět procent hrubého domácího produktu (HDP), v polovině století by to mohlo být 14 %. Podle expertů a některých politiků není penzijní systém beze změn udržitelný a propadne do deficitů, a to až několika stovek miliard. Nerudová dnes znovu řekla, že bez reformy by se k udržení stability musely penze za deset let snížit o 11 procent.

Změny penzí doporučuje Česku i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Radí mimo jiné systém zjednodušit a část penze hradit z daní, ale také pokračovat ve zvyšování důchodového věku podle prodlužování života. Odsouvání věkové hranice Maláčová odmítá. Podle ní už nyní mají padesátníci problém místo sehnat. Uvedla, že pozdější odchod do důchodu není možný kvůli struktuře ekonomiky s průmyslovou výrobou a „těžkou fyzickou prací“. Maláčová a Nerudová předtím přitom zmínily, že reformu je třeba provést i kvůli změnám na trhu práce po nástupu digitalizace a robotizace.

Výběr informací o plánech na reformu důchodového systému

  • S tím, že český důchodový systém potřebuje zásadní reformu, souhlasily v posledních dekádách prakticky všechny parlamentní strany. Nad konkrétní podobou takové změny se už ale obecnou shodu najít nepodařilo a jediným zásadním opatřením, které vstoupilo do života, je postupné zvyšování důchodového věku.
  • Reformou penzí se zabývali nejen ekonomové, kteří už v polovině 90. let navrhovali zavedení tří pilířů (soukromého, státního a spořicího), ale také několik komisí, tvořených politiky i národohospodáři. Výsledkem jejich práce byl ale přinejlepším soubor doporučení. Někdy se členové expertního sboru nedokázali shodnout na ničem.
  • Bez konkrétního výsledku skončila například práce dočasné parlamentní komise pro důchodovou reformu, která byla na návrh poslanců sociální demokracie zřízena v červnu 2000. Třináctičlenný tým, vedený pozdějším premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD), ale širší politickou shodu na koncepci reformy nenalezl, a v únoru 2002 komise svou práci ukončila.
  • Konkrétnější byl výsledek práce dvou komisí, jež vedl Vladimír Bezděk, někdejší zaměstnanec ČNB a Úřadu vlády a později prezident Asociace penzijních společností ČR. První tým, který ustavila koaliční vláda vedená sociálními demokraty v létě 2004, ukončil práci v červnu 2005. V závěrečné zprávě mimo jiné konstatoval, že reforma penzí je potřebná, přestože důchodový systém zůstane ještě asi 20 let vyrovnaný.
  • První Bezděkova komise, která pouze porovnávala jednotlivé varianty politických stran, navrhla zvýšit důchodový věk nebo usnadnit možnost práce po jeho dosažení. Upozornila také, že kvůli stárnutí populace bude přibývat důchodců a současně se zmenší počet těch, kdo v průběžném systému na penze vydělávají. Jedním ze závěrů bylo, že beze změn by současný systém do roku 2065 vytvořil kumulovaný deficit kolem 110 procent HDP.
  • Podruhé stanul Vladimír Bezděk v čele reformního týmu začátkem roku 2010 za vlády vedené Janem Fischerem. Poradní expertní sbor ministra financí a ministra práce a sociálních věcí, jak se komise jmenovala, představil své závěry v červnu 2010. Krátce poté se moci ujal kabinet Petra Nečase (ODS), jenž se návrhy Bezděkovy komise částečně inspiroval při zavádění druhého pilíře (nezrealizoval ale zdaleka vše).
  • V červnu 2010 Bezděk a jeho kolegové přišli se dvěma návrhy na zásadní změnu penzí. Oba počítaly s výrazným snížením pojistného na sociální zabezpečení, radikálním snížením stropu pro placení pojistného a zavedením jednotné sazby DPH 19 procent, která by kryla deficity ze snížení pojistného. Počítal také s posílením role individuálního spoření, které podle představ komise mohl podporovat stát.
  • Nejvýraznější změnou penzí posledních dekád se tak stalo zavedení takzvaného druhého důchodového pilíře, který Nečasova vláda prosadila přes odpor levicové opozice a jenž začal fungovat od ledna 2013. Novinka ale přitáhla jen málo zájemců, i proto, že ČSSD ohlašovala, že reformu po nástupu k moci zruší. O přínosu vyvedení části sociálního pojištění do fondů pochybovala i řada ekonomů. Druhý pilíř koalice vedená ČSSD nakonec skutečně zrušila od ledna 2016.
  • Sobotkova koaliční vláda ustavila v květnu 2014 důchodovou komisi pod vedením experta ČSSD na sociální problematiku Martina Potůčka. Tým odborníků a zástupců parlamentních stran měl - kromě přípravy rušení druhého pilíře - přijít s "komplexním a vzájemně provázaným souhrnem návrhů" k zajištění stability penzijní soustavy a přiměřených penzí. To se nepodařilo.
  • Na konci své činnosti v listopadu 2017 Potůčkova komise nicméně představila své návrhy, například na sbližování odvodů živnostníků s odvody zaměstnanců a zaměstnavatelů, povinné spoření firem na dřívější penzi pracovníkům v náročných profesích či zvýhodnění práce v důchodu. Výraznější reformní změny v návrhu nebyly.
  • Současná ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) představila svou důchodovou komisi v lednu 2019, v jejím čele je rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. Do komise se 43 členy usedli zástupci stran, univerzit, odborů, zaměstnavatelů i neziskových organizací. Loni v březnu ovšem Maláčová řekla, že ČR zásadní důchodovou reformu nepotřebuje a neumí ji ani pořádně připravit, nutné je podle ní průběžné přizpůsobování systému penzí měnící se společnosti.
  • Loni na podzim se komise shodla na modelu, který počítá s rozdělením nynějšího průběžného pilíře na dva. Jedna část by byla solidární a platila by se z rozpočtu, druhá zásluhová a plynulo by do ní pojistné. Dnes představený návrh počítá se základním důchodem 10.000 korun pro každého, kdo odpracoval 25 let a platil odvody. Nynější systém by se rozdělil na dva pilíře. Z nultého by se vyplácel základní důchod, z prvního zásluhová část za odpracované roky a vychované děti.
  • Premiér Andrej Babsiš (ANO) ovšem v polovině letošního září během interpelací řekl, že nynější vláda už důchodovou reformu pravděpodobně nestihne připravit. Stejně se tento čtvrtek v Senátu při projednávání daňového balíčku vyjádřila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle Maláčové je ale důležité program dodržet program vlády, která měl důchodovou reformu mezi hlavními prioritami. Je přesvědčena o tom, že návrh jde správným směrem.

Podle podkladů ministerstva práce by měla důchodová reforma obsahovat tyto kroky:

Od roku 2022

1. Zavedení základního důchodu

  • 10.000 korun pro každého po 25 letech placení odvodů

2. Rozdělení veřejného důchodového systému na dva pilíře

  • základní důchod by se vyplácel z nultého pilíře, zásluhová část penze podle odpracovaných let a výdělků z prvního pilíře

3. Zkrácení povinné doby pojištění pro získání penze

  • z 35 let na 25 let

4. Ocenění práce v důchodu

  • nižší daň z příjmu

Od roku 2023

1. Bonus za vychované dítě

  • pro hlavního pečujícího 500 korun měsíčně za každé dítě, nejvýš ale 1500 korun

2. Důchodová kalkulačka

  • možnost spočítat si penzi a zjistit, co k jejímu získání chybí

Od roku 2024

1. Možnost dřívějšího důchodu pro náročné profese

  • o rok dřív za každých deset let práce v rizikovém prostředí
  • pracovníci takzvané třetí a čtvrté kategorie, v roce 2017 do nich spadalo asi 429.900 lidí
  • zaměstnavatel na pracovníka platí o pět procentních bodů vyšší odvody

Od roku 2025

1. Daňová reforma

  • zajištění příjmů do důchodového systému z daní

2. Změny výpočtu invalidních a pozůstalostních penzí

3. Zefektivnění spoření na stáří

Jako když dostane padáka uklízečka, popisuje výpověď pilot obřího A380

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Řídil obří letoun, pivo v New Yorku a káva v Sydney pro něj byla všední věc. Výpověď přišla záludně, poslední den...

Pýchu dnes nazýváme zdravým sebevědomím, promlouvá k lidem profesor Kašparů

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Sedm hlavních hříchů jsme si přejmenovali. Z neřestí jsme vytvořili ctnosti, a tak se možná není čemu divit, že se...

Exmanžel trenérky fitness: Sebevraždou ublížila dětem a zbavila se démonů

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Nad sebevraždou krásné trenérky fitness Zuzany Drnek se vznášejí otazníky. Zabila se kvůli rozvodu a sporům o děti,...

Staňte se jednou ze 30 testerek a vyzkoušejte novinku HiPP 2 BIO Combiotik®
Staňte se jednou ze 30 testerek a vyzkoušejte novinku HiPP 2 BIO Combiotik®

Už žádné odměřování správného poměru instantního mléka, převařování vody a čekání na její zchladnutí. Tekuté mléko HiPP 2 BIO Combiotik® je...