Včerejší jednání dědiců mělo být tečkou za roky se vlekoucím sporem o pozůstalost po restituentce. Právníci měli podepsat dohodu, která by konečně umožnila rozdělit majetek tak, jak si Kaprálková přála. Jenže se tak nestalo. Jeden z dědiců, Cyril Svoboda, totiž odmítl svůj podpis připojit. „Soud rozhodl nespravedlivě, mám právo se k dohodě nepřipojit,“ řekl.
Na první pohled jde o banální formalitu. Ovšem s nepříjemnými důsledky pro dobročinná sdružení. Jednání se opět protáhne o další měsíce. „Doufal jsem, že už se to uzavře, máme naplánovanou rekonstrukci domu na Petřinách, nemáme možnost čerpat evropské peníze, chtěli jsme to proto financovat z výtěžků z domu v Jaselské,“ říká ředitel Domova Svaté rodiny Tomáš Biňovský.
„Pokud bychom nemovitost mohli užívat, samozřejmě by to bylo ku prospěchu nadace,“ připojuje se právník Nadace Jedličkova ústavu Tomáš Kutnar.
Průtahy zakládají ještě na jeden problém. Od úmrtí Kaprálkové notář nestanovil správce majetku. Nikdo tak nyní nekontroluje stav domů ani to, zda v nich nájemníci platí za bydlení. „Je otázka, jestli po skončení dostaneme všechny pohledávky,“ dodává právník.
Místo peněz činžák Svoboda zodpovědnost za zdržení odmítá. „Mohlo se rozhodnout už dnes, druhá strana ale požaduje nové odhady cen nemovitostí,“ vysvětluje. Charitní organizace a další účastník dědického řízení – manželé Kopečtí – skutečně o revizi odhadů požádali. Důvodem je neobvyklý postup notářky, která má majetek po Kaprálkové zúřadovat. Veškerou pozůstalost chce rozdělit nikoli podle klíče popsaného v závěti, ale procentuálně všem dědicům. Jinými slovy Nadace Jedličkova ústavu například nezíská dům v Bělohorské ulici, jak káže testament, ale pouze většinový podíl na nemovitosti. Zbylá procenta připadnou ostatním dědicům v různém poměru. Svoboda, kterému Kaprálková přiřkla „pouze“ peníze na účtu, by tak přece jen mohl získat nemovitost, byť jen malý díl. Odhad bude základ pro výpočet hodnoty podílu. „Vznikne situace, kdy budou všichni vlastnit všechno a budou se mezi sebou muset vypořádat,“ vysvětluje Kutnar. „Je více než pravděpodobné, že to opět skončí u soudu, panu Svobodovi zřejmě tento scénář vyhovuje víc,“ říká.
Poslední vůli zemřelé se Svoboda pokoušel zpochybnit opakovaně. Nejprve podal žalobu k soudu. Když neuspěl, zkusil stížnost k Ústavnímu soudu. Opět bezvýsledně. Do třetice se vyplnění závěti pokouší zvrátit u notáře.
